autoři návrhu: Prof. Ing. Miloslav V. Jokl, DrSc., ČVUT v Praze

Ing. Miloslav P. Jokl, OK Jokl Appraisal

http://www.jokl-appraisal.cz/

Práce odhadců směřuje převážně do finančního sektoru soukromého (oceňování záruk/rezerv bank, rezerv pojišťoven, atd.) i státního (zejména oceňování majetku pro daňové potřeby státu) - krevního oběhu ekonomiky a přes znaleckou činnost i do sektoru soudního (odhadci-soudní znalci oceňují majetek při soudních sporech jako např. vypořádání spoluvlastnictví apod.). Odhadce přichází do styku s důležitými a důvěrnými informacemi týkajícími se majetku fyzických i právnických osob, a jejich vyhodnocováním zásadně ovlivňuje zdraví ekonomického prostředí. Ve vyspělých zemích patří odhadci do stejné profesní skupiny jako chirurgové, advokáti či auditoři. Odhadce vykonává činnost na pomezí vědy a umění, která vyžaduje plné nasazení a vedle oceňovatelské odbornosti i určitý talent.

Zákon č. 36/1967 Sb., který činnost odhadců nyní fakticky upravuje, vznikl a byl určen do zcela jiných společenských, právních a ekonomických podmínek. Oceňování majetku jako ekonomická disciplína bylo dotčeno změnou těchto poměrů dosti výrazně. Zákon byl navíc určen pro experty pracující zejména pro soudní sektor. Pokud chtěl soudní sektor v minulosti určité experty, musel si je sám vychovávat a řídit. Dnes je takováto činnost pro soudní sektor nekoncepční zátěží.

Oprávnění ke znalecké činnosti udělují nyní dva systémově zcela rozdílné orgány: výjimečným znalcům a znaleckým ústavům Ministerstvo spravedlnosti (MSp), ostatním uchazečům soudy.

Požadavky na odbornost, nestrannost a etické předpoklady soudního znalce z oblasti oceňování nejsou v současné době ani sjednoceny: určuje každý předseda soudu podle svého uvážení (někteří např. požadují VŠ, jiní ne, někdo požaduje 10 let praxe, jiný soudce 3 roky atd.). Činnost odhadce je dále možno vykonávat podle živnostenského zákona (živnost koncesovaná - mj. se zde podle poslední novely požaduje právní VŠ vzdělání pro odhadce, což je s podivem, neboť odhadcovství není právnickým povoláním!). (Jelikož právní předpisy stanovují, kdy je nutný posudek soudního znalce, zbývá na "živnostenské odhadce" víceméně jen činnost pro banky, kterou ale mohou vykonávat i soudní znalci.)

Výkon profese odhadce je tak dvoukolejný (přitom např. u lékařů je nemyslitelné, aby soudním znalcem v oblasti lékařství byl jmenován ten, kdo nesplňuje požadavky příslušných lékařských zákonů). Činnosti podle obou předpisů probíhají paralelně, tj. není zakotven princip, že pouze nejlepší "komerční odhadci" mohou být jmenováni soudním znalcem.

V současné době u nás působí asi 6400 soudních znalců-odhadců (celkem všech znalců: 11 544), z toho 3500 odhadců nemovitostí. K danému číslu je třeba připočítat znalecké ústavy, odhadce živnostníky a další profese, které si oceňováním přivydělávají: realitní makléři, různí poradci, pracovníci bank a pojišťoven atd. Celkem si u nás odhadcovstvím vydělává či přivydělává cca 7 000 lidí. Toto číslo cca odpovídá absolutnímu počtu odhadců ve Velké Británii a Irsku dohromady (žije zde přitom cca 6x více lidí) - velká většina těchto členů zde přitom nemá plnoprávné členství, ale členství nižšího stupně. Ve s námi srovnatelných zemích působí max. 1000 odhadců (např. ve Švédsku je to 600 odhadců)!

Současná situace, kdy MSp (ve výjimečných případech a u znaleckých ústavů) a soudy (v ostatních případech) udělují oprávnění k určité výdělečné činnosti, která je přitom z více jak 95 % realizována mimo soudní sektor, je nesystémová. Za soudní znalce (či znalce) by neměli být považováni takoví experti, kteří nepracují pro soudní sektor. Činnost odhadců tvoří více jak 80 % veškeré znalecké činnosti (z tohoto důvodu také dochází ke ztotožňování pojmů odhadce a znalec). (Požadavky na vznik Komory soudních znalců jsou ve skutečnosti míněny jako požadavky na vznik Komory odhadců.)

Někdy se řízení profese odhadce soudním sektorem zdůvodňuje tím, že jejich práce směřuje přímo (objednatelem je přímo orgán veřejné správy) či nepřímo (objednatelem není přímo orgán veřejné správy, ale nějaký právní předpis ocenění vyžaduje) do státního (nikoliv soudního!) sektoru. Podle šetření ÚSI VUT v Brně směřuje nepřímo do státního (nikoliv soudního!) sektoru až 71 % posudků, a přímo pouze 27 %, což je spíše podprůměr obdobných "komorových" profesí. Zde je pak nutné říci, že práce prakticky veškerých "komorových" profesí směřuje přímo či nepřímo do státního sektoru, přesto nejsou auditoři či architekti řízeni soudy. I profese jejichž činnost převážně do soudního sektoru skutečně směřuje (advokáti a notáři), nejsou řízeny soudy, ale samosprávnými komorami s ingerencí MSp.

Ti soudní znalci z oblasti oceňování, kteří nechtějí tuto činnost vykonávat jako hlavní (jako své povolání), nemají nyní důvod ke stížnostem:

-na rozdíl od Maďarska či Polska jim po roce 1989 byla znalecká oprávnění ponechána,

-vstup do profese je regulován prakticky stejně jako u notářů,

-mohou vykonávat novou činnost, ke které mnozí nemají odborné ani etické předpoklady,

-kontrola profese prakticky neexistuje: soudy (resp. tzv. poradní sbory předsedů krajských soudů) i MSp (resp. tzv. sbor pro znalecké otázky ministra spravedlnosti) nejsou technicky schopny znaleckou činnost kontrolovat - např. pouze v roce 1998 bylo celkem podáno 484 607 znaleckých posudků (z toho 83 % tvořily odhady majetku)!

Kontrolní činnost mají zejména vykonávat poradní sbory předsedů krajských soudů. Soudní znalec s 20-letou znaleckou praxí se o jejich existenci (a jejich "kontrolní" činnosti) často dozví až ve chvíli, kdy si dovolí udělat revizní posudek na člena tohoto sboru či jeho známého. Téměř obratem pak dostane pozvání na přezkoušení jeho odborných schopností (s výsledkem odpovídajícím důvodu jeho předvolání).

Otázkou mj. zůstává, kdo vlastně kontroluje znaleckou činnost členů těchto sborů. Ačkoliv tyto poradní sbory fakticky rozhodují o vstupu a výstupu do a z profese odhadce, jejich vlastní činnost neupravuje žádný právní předpis. Proti rozhodnutí o zápisu či vyškrtnutí do resp. ze seznamu soudních znalců přitom navíc nyní není odvolání, neboť na toto jmenování není právní nárok. Za tohoto stavu není divu, že se členi těchto sborů (a okruh jejich příznivců), namnoze jmenovaní ještě před listopadem 1989, brání zavedení jasných pravidel pro regulaci profese odhadce. Veřejně kontrolovaná samosprávná komora odhadců by vlastně nahradila neprůhlednou činnost těchto sborů a zrušila tím i jejich vliv.

Všech těchto aspektů využívají i někteří klienti, kteří vědí, že pokud jim určitý odhadce nevyhoví podle jejich představ, mohou se obrátit na mnoho jiných "ochotnějších" (např. u soudů to vede k nekonečnému protahování sporů tím, že jednotliví účastníci stále předkládají různé diametrálně odlišné posudky).

Z výše uvedeného je zřejmé, že je nutné vytvořit podmínky pro profesionální a nezávislý výkon povolání odhadce, soudní znalectví by pak bylo nadstavbou nejlepším odhadcům. (Současná situace je systémově přesně opačná: téměř všichni oceňovatelé jsou soudními znalci a někteří si pak navíc pořizují i další-živnostenská oprávnění.) Situaci profese odhadce je nezbytné řešit komplexně - ne dvoukolejně.

V zásadě se lze setkat se dvěma koncepcemi právního vymezení činnosti odhadce.

Druhá koncepce oproti tomu považuje odhadce za samostatnou profesi (povolání), které má podstatný vliv na zdraví ekonomického i právního prostředí. Tato koncepce je přitom plně v souladu se stanovisky MSp, MPO, ČNB či předsedy Legislativní rady vlády a s mezinárodními požadavky na tuto činnost, která je považována nejen za činnost samostatnou, ale i vysoce prestižní (na úrovni notářů, auditorů atd.). K výkonu činnosti nepostačuje pouze všeobecné vymezení v rámci zákona o znalcích, ale je nutný samostatný zákon upravující profesi odhadce.

Evropské či mezinárodní oceňovací standardy nevydávají (a tuto činnost negarantují) sdružení soudních znalců, ale sdružení odhadců. Evropské oceňovací standardy (tzv. Modrá kniha) vydává Evropská asociace odhadců TEGoVA, mezinárodní oceňovací standardy (IVS) vydává Mezinárodní odhadcovský výbor IVSC. Tyto asociace jsou také partnery např. asociacím auditorů a světovým institucím (Světová banka, Mezinárodní měnový fond, mezinárodní asociace bank atd.). V EU je TEGoVA partnerem Evropské komise, se kterou spolupracuje na různých dokumentech z oblasti oceňování majetku - naposledy schválená směrnice EU číslo 98/32/EC o oceňování zástav bank. Zástupci EK jsou v běžném styku s představiteli TEGoVA a účastní se zasedání TEGoVA.

Tento návrh vychází z druhé koncepce, tj. činnost odhadce jako hlavní povolání. Návrh je založen na podrobné analýze dosavadních obdobných profesních zákonů a počítá s ustavením samosprávné profesní komory, jako veřejnoprávní instituce. Požadavky na vstup do profese odpovídají ostatním podobným profesím i náročnosti dané profese.

Kontrola činnosti odhadců, která nyní fakticky neexistuje, bude mít čtyři roviny. V první rovině to budou už samotné náročné požadavky na vstup do profese (přirozená samo-regulace), ve druhé kontrolní činnost vlastní komory (ruka samosprávná), ve třetí rovině ingerence Ministerstva financí - MF (ruka státní) a konečně ve čtvrté rovině ingerence Odhadcovské rady (ruka veřejná).

Kontrola činnosti Komory bude dobře zajištěna ve třech stupních: 1. vlastními členy, 2. ingerencí MF + 3. ingerencí Odhadcovské rady.

Odhadcovská rada, kde by byly zástupci odhadcovstvím nejvíce dotčených oblastí (bankovnictví, pojišťovnictví atd.), vychází z potřeby veřejné kontrolovatelnosti profese a je určitou obdobou ingerence veřejnosti u tzv. správních rad v novém zákonu o vysokých školách. U těchto opatření se spolu s odstraněním profesních zkoušek pořádaných Komorou, jež jsou nahrazeny zkouškami na nezávislých institucích - univerzitách při specializačním studiu, jedná o snahu odstranit tradiční námitky proti uzavřenosti a špatné kontrolovatelnosti profesní samosprávy.

Budoucí Česká odhadcovská komora zbaví soudní sektor, pro který přitom z více jak 95 % odhadci nepracují, břemena řídit profesi odhadce. Řízení určité profese soudy je nesystémový přežitek, soudy mají v demokratické společnosti jiné funkce. U vlastních soudních znalců se pak naopak navrhuje posílení jejich statutu přidáním pravomoci "veřejného činitele".

Pokud i nadále nebude činnost odhadce náležitě právně vymezena, těžko s tímto povoláním pohneme kvalitativně dopředu (i nadále budeme svědky četných finančních skandálů se značným dopadem na ekonomiku ČR). Ačkoliv např. ztráty z činnosti nekvalitních cestovních kanceláří se pohybují v řádu milionů Kč, byl již vytvořen zákon o cestovních kancelářích - zatímco u nekvalitní činnosti některých odhadců se ztráty pohybují v řádu desítek či stovek miliard, odhadci na adekvátní právní vymezení teprve čekají.

O současném stavu nejlépe svědčí situace s oceňováním zástav u bank nebo s oceňováním při soudních řízeních. Činnost oceňovatelů se zásadně podílela na finančních skandálech po roce 1989 (někteří jim v této "hitparádě" dokonce přisuzují první místo). Přijetí navrhovaného zákona by se odrazilo v podstatném zlepšení kvality finančního (např. oceňování rezerv bank) i soudního (mj. využívání rozhodčího řízení či urychlení soudních sporů zkrácením doby vypracování posudků, která je nyní běžně i 1 rok) sektoru, jejichž fungování je nám EU často vyčítáno a snížilo by výrazně korupci.

Neuspokojivý současný stav v oblasti oceňování majetku táhne dolů i ostatní soudní znalce z dalších profesí, kterým kvůli výraznému nadbytku znalců z oblasti oceňování, nemohou být zvýšeny hodinové sazby znalečného. Rovněž nekvalita znalců z oblasti oceňování vrhá špatný stín na celou soudněznaleckou obec. Realizací návrhu by tedy došlo k rapidnímu zvýšení prestiže soudních znalců (budou jen nejlepší odborníci). Co se týká soudů, ty by neztratily možnost svobodně jmenovat znalce pro soudní řízení. Pro činnost soudních znalců by mohl i nadále platit současný zákon o znalcích.

Soudní sektor jako třetí pilíř demokratického státu potřebuje nejlepší odborníky z jednotlivých profesí. Otázkou je, zda-li je nutné vytvářet seznam soudních znalců (včetně speciální úpravy znalecké činnosti) či výběr soudního znalce ponechat na ničím neomezeném rozhodnutí jednotlivého soudce. Případný nový zákon o soudních znalcích by neměl suplovat vymezení jednotlivých profesí, ale měl by se výhradně soustředit na práci pro soudní oblast.

Taková činnost, která nesplňuje požadavky na samostatnou profesi, by měla být obecně nazývána jako činnost expertní (či poradenská) a nikoliv znalecká. Pouze tedy činnost pro soudní sektor by měla být nazývána činností znaleckou (či soudněznaleckou).

Je rovněž nutné zdůraznit, že znalci nejsou na rozdíl od tlumočníků profesí, ale označením pro výkon činností podle zákona o znalcích jednotlivými samostatnými profesemi - podobně jako např. označení "živnostníci" (je proto nesmyslné zakládat "profesní" Komoru soudních znalců). (Více jak 50 % členské základny (a 85 % činnosti) takovéto komory by tvořily odhadci: fakticky by šlo o pseudokomoru odhadců.) Soudní znalec je v určitém speciálním vztahu k soudům (podobně jako např. soudní komisař), nepůjde tedy spíše o určitou "odborovou organizaci", než o standardní komoru?

U případné "Komory soudních znalců" nejde tedy hovořit o "profesní samosprávě"! - obdobně by pak musely vzniknout např. "Komora živnostníků", "Komora umělců", "Komora vědců" či u nadstavbových činností např. "Komora rozhodců". V těchto případech je založení veřejnoprávní samosprávné Komory nesystémové: plně postačuje sdružování těchto zájmových skupin na základě zákona o sdružování. Dříve byla tendence komorový systém podceňovat, není dobré nyní upadat do druhého extrému a snažit se tento systém dostat tam kam nepatří.

Současní znalci budou takto zvýhodněni při vstupu do ČOK:

-bude jim cele (5 roků) uznána praxe soudního znalce v oblasti oceňování jako praxe odhadce (§ 69 odst. 7). (Vykonání praxe odhadcovského asistenta je přitom, vedle specializačního studia, branou do profese.);

-bude jim uznáno specializační studium, které bylo nyní podmínkou pro jmenování znalcem soudy (2-leté postgraduální studium na akreditovaném univerzitním ústavu), jako specializační studium odhadce (§ 69 odst. 4 písm. a)). (Požadavek na specializační studium má přitom zásadní charakter, neboť nahrazuje profesní zkoušky.);

-nebudou muset vykonat profesní odhadcovské zkoušky (§ 8 odst. 1) - z toho plyne, že každý současný znalec, vyjma SŠ (pokud si vzdělání nedoplní), se bude moci stát členem ČOK;

-pokud se stanou odhadci, budou jim zachována současná soudněznalecká oprávnění (§ 74 odst. 3).

Předseda legislativní rady vlády ČR JUDr. Rychetský se k účelnosti a úrovni návrhu zákona mj. vyjádřil takto: "Oceňuji zároveň skutečnost, že vedle zřejmé účasti odborníků z oblasti odhadcovství, se na přípravě návrhu nepochybně podíleli právníci s rozvinutými schopnostmi legislativními. Opomenuta nemůže být ani skutečnost, že je projekt zpracován i v anglickém jazyce, ... S vědomím účelnosti přijmout právní úpravu, regulující tuto problematiku, ...".

Návrh zákona byl přeložen do anglického jazyka a úspěšně prezentován na zasedáních TEGoVA a IVSC. Vedle rozvojových zemí, z nichž největší zájem měla Čína (nyní také připravuje podobný zákon), projevily největší zájem tyto vyspělé země: UK, Francie, Německo, USA, Austrálie, Japonsko, Korea. Velký zájem projevili zástupci Slovenska. Tedy vesměs země, kde mají problémy s vymezením profese odhadce nebo jimi otřásaly skandály způsobené do značné míry právě odhadci.

Do angličtiny přeložená Obecná část Důvodové zprávy návrhu zákona byla přijata jako konferenční příspěvek na těchto prestižních mezinárodních konferencích:

6. mezin. konf. European Real Estate Society v Athénách, 1999: Appraising in the Czechia.

mezin. konf. Appraisal Institute (USA) v Las Vegas, 2000: The Future of Appraisal Profession.

Zákon

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

§ 1

§ 2

a) oceňování věcí, práv, služeb a jiných majetkových hodnot (dále jen "majetek"): udělování porad, vypracovávání odborných posudků včetně odborných posudků podle zvláštních předpisů1),

c) získávání podkladů pro výkon odhadcovství od některých orgánů státní správy podle § 30 až 32.

(2) Oceňováním majetku podle odstavce 1 písm. a) není zjišťování rozpočtových či nabídkových cen používaných v běžném obchodním styku a cen stanovených podle zvláštních předpisů.2)

1) Např. zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

2) Např. § 24 až 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, ve znění nařízení vlády č. 57/1993 Sb., § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., ve znění zákona č. 315/1993 Sb., § 24, § 29 odst. 1 písm. a) až c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva financí č. 224/1996 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu.

(3) Zjišťování cen podle odst. 2 nesmí obsahovat analýzu ocenění majetku a výsledky této činnosti nesmí ve svém označení obsahovat slovo "odhad" v příslušném tvaru.

§ 3

§ 4

b) soudněznalecké3) a rozhodcovské4),

c) posuzování dílčího technického nebo ekonomického stavu majetku, včetně rozpočtování majetku, oceňování pro účetnictví a dílčího hodnocení vlivu staveb na životní prostředí5): udělování porad a vypracovávání odborných posudků, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

e) správy vlastního majetku.

§ 5

3) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

4) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

5) Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

ČÁST DRUHÁ

HLAVA PRVNÍ

§ 6

c) pozastavení výkonu odhadcovství,

d) zánik pozastavení výkonu odhadcovství.

e) sídlo odhadce (§ 16),

g) obor odhadce (§ 7),

j) den zápisu do seznamu,

m) omezení rozsahu výkonu odhadcovství podle § 8 odst. 3,

n) uložená disciplinární opatření odhadci,

§ 7

(1) Odhadce je zapsán do seznamu odhadců v nejvýše jednom z následujícím oborů (dále jen "obor"):

c) nehmotný majetek,

e) podniky.

(2) Jednotlivé obory zahrnují tento majetek:

c) nehmotný majetek: průmyslová práva k výsledkům tvůrčí činnosti (vynálezy, průmyslové a užitné vzory, zlepšovací návrhy, topografie polovodičových výrobků) a know-how, práva na označení (ochranné známky, obchodní jména, označení původu), autorská práva k dílům literárním, vědeckým, uměleckým, softwaru a práva jim příbuzná, výsledky výzkumné a obdobné činnosti, které nejsou předmětem ocenitelných práv a nejsou movitými věcmi,

d) finanční majetek: cenné papíry včetně pokladničních poukázek a depozitních certifikátů,6) platební prostředky (peníze v hotovosti, ceniny, platební karty, vklady u bank), pohledávky a závazky, nároky z životního pojištění a z důchodových připojištění, vklady u obchodních společností, družstev a sdružení a účasti v nich, a práva vyplývající z omezení vlastnických práv k tomuto majetku,

e) podniky: majetek podle zvláštního zákona7) a práva vyplývající z omezení vlastnických práv k tomuto majetku.

§ 8

b) je bezúhonná,

6) § 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

d) absolvovala příslušné studium na univerzitní vysoké škole se sídlem v České republice (dále jen "požadované specializační studium"),

h) není v pracovním nebo jiném obdobném poměru, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, ani nevykonává jinou výdělečnou činnost neslučitelnou s výkonem odhadcovství,

(3) Odhadce, který byl zapsán do seznamu odhadců podle odst. 2, je oprávněn vykonávat odhadcovství pouze v oblasti odhadcovství státu, v němž získal oprávnění k výkonu odhadcovství, a v oblasti výkonu odhadcovství mezinárodního.

§ 9

(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten,

b) jehož dosavadní chování by vážným způsobem snižovalo důstojnost odhadcovského stavu.

(2) Za požadované vzdělání se pro jednotlivé obory odhadcovství považuje úplné vysokoškolské vzdělání magisterského či doktorského studijního programu8) absolvované na

c) fakultě technického nebo ekonomického směru pro zápis do seznamu odhadců podle § 7 odst. 1 písm. c),

(4) Požadované specializační studium na odhadcovství specializovaném ústavu (institutu) univerzitní vysoké školy technického nebo ekonomického směru, v rozsahu nejméně dvou akademických roků (čtyř semestrů), se pro jednotlivé obory odhadcovství předepisuje takto:

(5) Požadované specializační studium, které může být uchazečem o zápis do seznamu odhadců zahájeno až po získání požadovaného vzdělání, je vedeno v českém případně anglickém jazyce a musí zejména obsahovat závěrečnou zkoušku v daném oboru

a) ze znalostí úředního oceňování majetku1) používaného v České republice,

d) z ekonomických, právních a technických znalostí majetku, a

8) § 46 a 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

(6) Oprávnění (akreditaci) k vypsání požadovaného specializačního studia pro specializovaný ústav podle odst. 4 vydává na návrh Komory Ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem spravedlnosti. Specializovaný ústav nesmí podnikat v oblasti výkonu odhadcovství. Učební plány specializovaného ústavu schvaluje Komora.

a) vysokoškolské studium v doktorském studijním programu v rozsahu nejméně dvou ukončených semestrů na univerzitní vysoké škole,9)

b) absolvování vyšší odborné školy odhadcovství,

d) získání certifikátu odhadce podle zvláštního předpisu,10) pokud pro certifikaci požadované školení není totožné s jiným profesním školením (studiem) podle tohoto odstavce a odst. 4.

(8) Komora může ve výjimečných případech podložených úspěšnou odbornou činností (odst. 9) uchazeče povolit výjimku z požadované praxe a uznat i jinou odhadcovskou nebo případně makléřskou praxi vykonanou po 1. lednu 1990; z této praxe lze však nejvýše započítat dva roky. Jiná odhadcovská praxe nesmí být vykonávána současně s praxí odhadcovského asistenta. Z praxe podle tohoto odstavce a odst. 7 lze dohromady započítat nejvýše dva roky.

9) § 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

10) ČSN EN 45013 Všeobecná kritéria pro certifikační orgány provádějící certifikaci pracovníků.

(12) O uznání požadovaných podmínek pro zápis do seznamu odhadců podle § 8 rozhoduje Komora pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu odhadců. Mezi posledním vyškrtnutím ze seznamu odhadcovských asistentů (§ 37 odst. 1) a žádostí o zápis do seznamu odhadců nesmí uplynout více jak dva roky, jinak se dosud vykonaná odhadcovská praxe neuznává; před posledním vyškrtnutím ze seznamu odhadcovských asistentů musí být přitom praxe odhadcovského asistenta vykonávána nepřerušeně po dobu alespoň šesti měsíců.

§ 10

(2) Komora umožní do třech měsíců od doručení písemné žádosti o složení slibu a o zápis do seznamu odhadců složení slibu fyzické osobě, která prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až i) nebo v § 8 odst. 2. Komora zapíše žadatele do seznamu odhadců ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že rozhodnutí o uznání požadovaných podmínek pro zápis do seznamu odhadců učiněná podle § 8 pozbývají platnosti.

(4) Po zápisu do seznamu odhadců je odhadci do třech měsíců od uhrazení poplatku (odst. 5) vydáno Komorou písemné osvědčení o zápisu do seznamu odhadců a úřední razítko (§ 15 odst. 5). V osvědčení Komora vyznačí skutečnosti uvedené v seznamu odhadců podle § 6 odst. 3 vyjma písm. b), c), k), n) až p). Osvědčení musí být opatřeno razítkem Komory a podpisem jejího prezidenta.

(5) Poplatky podle odst. 4 za vydání písemného osvědčení a za úřední razítko odhadce, sdružení (§ 17) nebo společnosti (§ 18) ve výši stanovené Komorou připadají Komoře.

§ 11

g) vůči komu byl prohlášen konkurz, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkurzu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, nebo toho, kdo je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu odhadcovství (§ 18), vůči níž byl prohlášen konkurz, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkurzu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, pokud některá z těchto skutečností ohrožuje důvěru v řádný výkon odhadcovství,

h) kdo je v prodlení se zaplacením příspěvku na činnost Komory delším než šest měsíců a příspěvek nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení,

(3) Rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu musí být řádně zdůvodněno a doručeno odhadci a musí obsahovat poučení o právu podat opravný prostředek soudu proti tomuto usnesení (§ 68 odst. 1)

§ 12

(1) Komora pozastaví odhadci výkon odhadcovství

d) jestliže mu brání ve vykonávání odhadcovství po dobu delší jednoho roku jiná překážka,

(3) Pozastavení výkonu odhadcovství zaznamená Komora do seznamu odhadců bez odkladu, nejpozději však do 15 dnů poté, co se rozhodnutí o pozastavení stalo vykonatelným.

(5) Rozhodnutí o pozastavení výkonu odhadcovství musí být řádně zdůvodněno a doručeno odhadci a musí obsahovat poučení o právu podat opravný prostředek soudu proti tomuto usnesení (§ 68 odst. 1).

§ 13

(1) Po dobu pozastavení výkonu odhadcovství:

HLAVA DRUHÁ

§ 14

(2) Komora zapíše sdružení a veřejné obchodní společnosti vykonávající odhadcovství do seznamu odhadců; ustanovení zvláštních předpisů11) tím nejsou dotčena.

§ 15

(1) Pokud odhadce vykonává odhadcovství samostatně je povinen používat označení "odhadce" a to ve spojení s označením oboru. Odhadci stejných oborů vykonávající odhadcovství ve sdružení (§ 17) nebo jako společníci ve veřejné obchodní společnosti (§ 18) jsou povinni používat označení "odhadci" a to ve spojení s označením oboru. Odhadci různých oborů vykonávající odhadcovství ve sdružení (§ 17) nebo jako společníci ve veřejné obchodní společnosti (§ 18) mohou používat označení "odhadci", pokud jsou zastoupeny všechny obory.

a) "odhadce movitostí" pro samostatný výkon odhadcovství nebo "odhadci movitostí" pro výkon odhadcovství podle § 17 a §18,

b) "odhadce nemovitostí" pro samostatný výkon odhadcovství nebo "odhadci nemovitostí" pro výkon odhadcovství podle § 17 a §18,

c) "odhadce nehmotností" pro samostatný výkon odhadcovství nebo "odhadci nehmotností" pro výkon odhadcovství podle § 17 a §18,

11) § 27 a násl. obchodního zákoníku.

§ 16

(1) Místem podnikání (sídlem) odhadce (společnosti podle § 18) podle zvláštních předpisů12) je jeho místo podnikání (sídlo) zapsané v seznamu odhadců (dále jen "sídlo").

§ 17

(1) Vykonávají-li odhadci odhadcovství společně a nejde-li o výkon odhadcovství ve veřejné obchodní společnosti (§ 18), upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou podle zvláštních předpisů13) (dále jen "sdružení"). Účastníky sdružení mohou být pouze odhadci a jsou povinni vykonávat odhadcovství pod společným jménem.

12) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.

13) § 829 a násl. občanského zákoníku.

§ 18

(2) Odhadci, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají odhadcovství jménem společnosti a na její účet. Jako účastník právních vztahů, založených v souvislosti s výkonem odhadcovství ve společnosti, vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí, s výjimkami stanovenými tímto zákonem, zvláštními předpisy14).

(5) Nezaniká-li společnost smrtí společníka, může se dědic přihlásit o svoji účast ve společnosti za podmínek stanovených zvláštními předpisy15), jen je-li odhadcem. Není-li dědic odhadcem nebo se nepřihlásil o účast ve společnosti, má právo na vyplacení podílu podle zvláštního předpisu16).

14) Např. obchodní zákoník.

15) § 91 odst. 1 obchodního zákoníku.

16) § 89 obchodního zákoníku.

§ 19

(1) Odhadcovství vykonává odhadce s odpovídající odbornou péčí (profesionálně) a nestranně (nezávisle), odhadce ctí oprávněné zájmy klientů i zájmy veřejné.

(4) Při výkonu odhadcovství je odhadce povinen se dále odborně vzdělávat a sledovat informace nezbytné pro správný výkon své profese.

§ 20

(2) Odhadce je oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování odhadcovských služeb, dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost.

(4) Odhadce je povinen neuzavřít smlouvu o poskytování odhadcovských služeb, lze-li mít pro jeho poměr k posuzovanému majetku, ke klientu nebo k jeho zástupci pochybnost o jeho nepodjatosti.

§ 21

(3) Odhadce nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů výkonu odhadcovství, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat.

(4) Povinností mlčenlivosti není odhadce vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti není odhadce vázán též v řízení o žalobě nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí Komory (§ 68), a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv.

(5) Povinností mlčenlivosti odhadce nejsou dotčeny povinnosti stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků.17)

(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost oznámit nebo překazit spáchání trestného činu.18)

§ 22

(2) Odhadce se odpovědnosti podle odst. 1 zprostí, prokáže-li že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

17) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

18) § 167 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

§ 23

(2) Ustanovením odst. 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o účetnictví.19)

§ 24

(2) Odhadce může při jednotlivých dílčích úkonech výkonu odhadcovství zastoupit i odhadcovský asistent, vyjma osobní prohlídky posuzovaného majetku.

§ 25

(1) Písemný posudek podle § 2 odst. 1 písm. a) musí být označen slovem "odhad" umístěném ve středu titulní strany a to ve spojení se slovem

b) "úřední", pokud se jedná o ocenění majetku podle zvláštních předpisů.1)

19) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Písemný posudek podle § 2 odst. 1 písm. b) a podle § 4 odst. 1 písm. c) musí být označen slovem "odhad" umístěném ve středu titulní strany a to ve spojení s textem

b) "ekonomického stavu", pokud se jedná o posudek celkového nebo dílčího ekonomického stavu majetku..

(3) Posudky podle odst. 1 a 2 musí zejména obsahovat

b) popis odhadcem zvolených přístupů k úkolu posudku,

e) výrok odhadce, ve kterém odhadce odpoví na úkol posudku,

f) seznam použité literatury, profesionální kvalifikaci odhadce, přehled profilových posudků provedených odhadcem a seznam příloh, a

a) podepsáno odhadcem a opatřeno úředním razítkem, a

§ 26

(1) Odhadce nebo odhadcovský asistent jsou v zájmu zachování cti a vážnosti odhadcovského stavu povinni před tím, než proti jinému odhadci nebo odhadcovskému asistentu zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem odhadcovství, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.

§ 27

§ 28

(2) Splatné závazky vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím odhadce ze seznamu odhadců; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) a c).

§ 29

Odhadce nebo společnost, která zaměstnává odhadcovského asistenta, jsou povinny vytvářet takové pracovní podmínky, které odhadcovskému asistentovi umožní řádnou přípravu na povolání odhadce; odhadcovskému asistentovi musí být zejména umožněna účast na profesních školeních pořádaných Komorou nebo jinými osobami.

§ 30

(2) Orgány podle odst. 1 jsou povinny evidovat a ukládat posudky odhadců týkající se ocenění nebo technického stavu nemovitostí; klienti jsou povinni předávat těmto místně příslušným orgánům do 15 dnů od převzetí posudků od odhadců, nejvýše však jedenkrát ročně, textovou část bez příloh vyhotovených posudků k určité nemovitosti.

§ 31

b) vyhotovovat z katastru kopie, výpisy nebo opisy ze souboru popisných i geodetických informací, jakož i identifikace parcel, které před předáním odhadcům označí textem: "Pouze pro potřeby odhadce"; označení listin podle ustanovení zvláštních předpisů20) tím nejsou dotčena,

c) vyhotovovat z katastru kopie nebo opisy listin o právních vztazích ze sbírky listin katastru a sbírky listin pozemkové knihy, které před předáním odhadcům označí textem: "Pouze pro potřeby odhadce"; označení listin podle ustanovení zvláštních předpisů21) tím nejsou dotčena,

d) poskytovat z katastru hromadné výstupy ze souboru popisných i geodetických informací, které před předáním odhadcům označí textem: "Pouze pro potřeby odhadce", dnem vyhotovení a úředním razítkem úřadu,

20) § 82 odst. 1 vyhlášky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí katastrální zákon

21) § 82 odst. 6 vyhlášky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí katastrální zákon

Kopie, výpisy, opisy nebo jiné výstupy z katastrálního operátu vyhotový katastrální úřad pro odhadce v nejvýše jednom provedení.

§ 32

HLAVA PÁTÁ

§ 33

a) napomenutí,

c) pokuta až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním předpisem,22)

(2) Odhadcovskému asistentovi lze za disciplinární provinění uložit některé z těchto disciplinárních opatření:

a) napomenutí,

c) pokuta až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním předpisem,22)

(4) Výnos pokut připadá Komoře.

§ 34

(2) Návrh na zahájení disciplinárního řízení musí být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se disciplinární žalobce o disciplinárním provinění dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo.

22) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády č. 320/1997 Sb.

(4) V disciplinárním řízení lze vyslýchat svědky, znalce3) a účastníky jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy, jsou-li jim poskytnuty. Procesní úkony, které v disciplinárním řízení nemůže stavovský soud sám provést, provede na jeho dožádání a na náklady Komory soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o procesní úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.

(5) Má-li v disciplinárním řízení vystupovat jako disciplinární žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného odhadce po dohodě s ním provedením přípravných úkonů před zahájením disciplinárního řízení; na takto pověřeného odhadce se vztahuje ustanovení § 49 odst. 3.

§ 35

Rozhodnutí stavovského soudu vydané v disciplinárním řízení, kterým se toto řízení před stavovským soudem končí (dále jen "rozhodnutí"), musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku; pro doručování jeho písemného vyhotovení se použijí přiměřeně ustanovení zvláštních předpisů o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.23)

§ 36

(2) O odvolání rozhoduje prezidium Komory.

(3) Prezidium Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li prezidium Komory odvoláním napadené rozhodnutí, rozhodne ve věci samo nebo ji vrátí stavovskému soudu k dalšímu řízení a rozhodnutí; stavovský soud je v tomto případě vázán právním názorem prezidia.

23) § 24 a 25 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

ČÁST TŘETÍ

§ 37

(1) Odhadcovským asistentem je ten, kdo je zapsán v seznamu odhadcovských asistentů vedeném Komorou; cílem tohoto zápisu je vykonání odhadcovské praxe odhadcovského asistenta (dále jen "praxe odhadcovského asistenta").

§ 38

b) je bezúhonný (§ 9 odst. 1),

g) není v pracovním nebo jiném obdobném poměru, s výjimkou pracovního poměru podle písm. f) a pracovního poměru vysokoškolského učitele, ani nevykonává jinou výdělečnou činnost neslučitelnou s výkonem odhadcovství.

(4) Komora pozastaví odhadcovskému asistentovi výkon praxe odhadcovského asistenta

b) nastoupil-li výkon trestu odnětí svobody, byl-li vzat do vazby nebo započal-li výkon trestu zákazu činnosti vykonávat odhadcovství,

(5) Komora může pozastavit odhadcovskému asistentovi výkon odhadcovské praxe z důvodů uvedených v § 12 odstavci 2.

b) po dobu delší šesti měsíců,

§ 39

§ 40

Ustanovení § 6, § 11 odst. 2 a 3, § 12 odst. 3, 4 a 5, § 19, § 21, § 27, § 28 a § 34 až 36 se použijí pro odhadcovského asistenta přiměřeně.

§ 41

(2) Komora je samosprávou stavovskou organizací všech odhadců Prahy, Čech, Moravy a Slezska České republiky.

(3) Komora je právnickou osobou.

§ 42

(1) Komora má tyto orgány:

b) prezidium,

c) prezidenta Komory,

d) kontrolní radu,

e) stavovský soud,

f) zkušební komisi pro uznávací zkoušky.

(2) Komora může zřizovat poradní a oborové orgány a orgány územních sekcí.

c) pečovat o vysokou úroveň výkonu odhadcovství,

i) posuzovat návrhy obecně závazných předpisů dotýkajících se výkonu odhadcovství,

§ 43

(1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm.

§ 44

b) volit z odhadců přímou a tajnou volbou na dobu dvou let prezidenta a viceprezidenta prezídia a předsedy a místopředsedy kontrolní rady a stavovského soudu, a tyto členy orgánů Komory také tajným hlasováním odvolávat,

e) zřizovat sociální fond Komory. Sněm může zřídit i jiné fondy Komory a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání,

§ 45

(1) Prezidium je výkonným orgánem Komory.

c) uznávat jiné vzdělání podle § 9 odst. 3 a § 69 odst. 3, jiné studium podle § 69 odst. 5 a jinou praxi podle § 9 odst. 8 a § 69 odst. 8,

f) svolávat řádný i mimořádný sněm, připravovat podklady pro jeho jednání a zajišťovat výkon jeho usnesení,

m) zajišťovat publikační, dokumentační a studijní činnost Komory,

(5) Prezidium se schází jednou měsíčně, zasedání prezidia svolává a řídí prezident Komory.

§ 46

(2) Prezident Komory činí opatření a rozhodnutí v působnosti prezidia, která nesnesou odkladu; rozhodnutí musí být schválena při nejbližším zasedání prezidia.

§ 47

(3) Pět členů kontrolní rady zastupuje jednotlivé obory, přičemž každý obor navrhne jednoho zástupce.

(8) Má-li kontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle § 36 odst. 3, nebo jiné opatření prezidia, je v rozporu s právním předpisem, usnesením sněmu či jejím vyjádřením, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude platnosti, pokud prezidium pozastavené rozhodnutí potvrdí dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní rada je oprávněna pozastavit i výkon potvrzení rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené rozhodnutí, je povinna požádat současně prezidium o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 44 písm. h).

§ 48

§ 49

f) z dalších poplatků za úkony pro členy Komory,

h) z pokut,

(2) Podrobnosti o výši poplatků, jakož i jiných plateb předvídaných tímto zákonem a o dalším financování Komory stanoví finanční řád; poplatky a pokuty musí být stanoveny jako násobky minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním předpisem22) zaokrouhlené na celá sta Kč.

§ 50

(2) Podrobnosti o organizaci Komory a jejich orgánů stanoví organizační řád a další stavovské předpisy.

(4) Člen orgánů Komory se nesmí podílet na projednávání a rozhodování věcí u tohoto orgánu týkajících se jeho, účastníka stejného sdružení, jeho společníka ve společnosti nebo jiné osoby jemu blízké.

HLAVA PRVNÍ

§ 51

§ 52

(3) Ministr financí je oprávněn podat návrh na vyškrtnutí odhadce ze seznamu odhadců (§ 11) a na pozastavení výkonu odhadcovství (§ 12).

§ 53

§ 54

§ 55

Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem spravedlnosti vydává na návrh Komory oprávnění (akreditaci) k vypsání požadovaného specializačního studia pro specializovaný ústav podle § 9 odst. 4.

HLAVA DRUHÁ

§ 56

a) oblast univerzálních bank,

§ 57

b) navrhovat ministru financí členy zkušební komise pro uznávací zkoušky podle § 53 odst. 2,

§ 58

(1) Předseda Odhadcovské rady je oprávněn vystupovat v disciplinárním řízení podle tohoto zákona jako disciplinární žalobce; je rovněž oprávněn ustanovit za sebe zástupce z členů Odhadcovské rady.

§ 58a

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

§ 59

§ 60

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se mění a doplňuje takto:

§ 61

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona České národní rady č.591/1992 Sb., zákona č.600/1992 Sb., zákona č.286/1993 Sb., zákona č.156/1994 Sb., zákona č.84/1995 Sb., zákona č.94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb. a zákona č.77/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 27a odst. 2  písm. e) se slovo “znalců" nahrazuje slovy “odhadců1)".

---------------------------------------------------------------------------------------

2. V § 27a odst. 2 písm. f) se slovo “znalce" nahrazuje slovy “odhadce1)".

3.V § 59 odst. 3 se slovo “znalcem" nahrazuje slovy “odhadcem1)",

slovo “znalců" se nahrazuje slovy “odhadců1)" a slovo

“znalce" se nahrazuje slovy “odhadce1)".

4.V § 69a odst.3 písm. c) se slovo “odhadců" nahrazuje slovy “odhadců1)".

5. V § 69a odst.4 se slovo “znalci" nahrazuje slovy “odhadci1)" a

 slovo “znalec" se nahrazuje slovy “odhadce1)".

6.V § 69a odst.5 se slovo “znalců" nahrazuje slovy “odhadců1)"

a  slovo “znalci" se nahrazuje slovy “odhadci1)".

7. V § 69a odst.6 se slovo “znalci" nahrazuje slovy “odhadci1)".

8. V § 69a odst.7 písm. d) se slovo “znalců" nahrazuje slovy “odhadců1)".

9. V § 109 odst.3, v § 163 odst.1 písm.e), v § 165 odst.2, v § 171 odst.3, v § 175 odst.3, v § 196a odst.3, v §, v § 202 odst. 4 písm. b), v § 203 odst.2 písm. h), v  § 205 odst.3 a v  § 210 odst.1  se slovo

“znalce" nahrazuje slovy “odhadce1)".

§ 62

§ 63

“(1) Oceňování záruk bank mohou vykonávat pouze odhadci.5c)

§ 64

Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č.151/1996 Sb., zákona č.15/1998 Sb. a zákona č.124/1998 Sb. se mění a doplňuje takto:

V § 18 odst. 2 se slova “znalec" nahrazují slovem “odhadce" včetně poznámky 4fa, která zní:

 § 65

Zákon České národní rady č.357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č.18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č.72/1994 Sb., zákona č.85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č.248/1995 Sb., zákona č.96/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 203/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

§ 66

V § 33 odst. 4 se slova “soudní znalec" nahrazují slovem “odhadce" včetně poznámky 11a, která zní:

§ 67

§ 68

(1) Proti rozhodnutí Komory o vyškrtnutí ze seznamu odhadců nebo ze seznamu odhadcovských asistentů a proti rozhodnutí Komory o pozastavení výkonu odhadcovství nebo výkonu odhadcovské praxe odhadcovského asistenta lze podat podle zvláštních předpisů24) opravný prostředek k soudu, nejde-li o vyškrtnutí nebo pozastavení na základě vlastní žádosti; právo domáhat se žalobou podle zvláštních předpisů25) u soudu přezkoumání ostatních rozhodnutí (§ 45 odst. 3 písm. j)) tím není dotčeno.

(2) Ten,

c) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem vydáno úřední razítko,

(3) Proti rozhodnutí orgánu Komory, proti němuž tento zákon nepřipouští opravný prostředek k soudu nebo k jinému orgánu Komory, a proti rozhodnutí orgánu Komory o opravném prostředku nejsou přípustné řádné opravné prostředky.

24) § 250 až 250s občanského soudního řádu.

25) § 247 až 250k občanského soudního řádu.

§ 69

a) na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdcích,

c) v jiném státě, na níž získané vzdělání bylo nostrifikováno vysokou školou se sídlem v České republice.

(2) Za úplné vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu na univerzitní vysoké škole se pro účely tohoto zákona považuje rovněž úplné vysokoškolské vzdělání získané před 1. lednem 1999. Za úplné vysokoškolské vzdělání doktorského studijního programu na univerzitní vysoké škole se pro účely tohoto zákona považuje rovněž získání vědecké hodnosti "doktor věd" (ve zkratce "DrSc.") či akademicko-vědeckého titulu "doktor" (ve zkratce "Dr.") před 1. lednem 1999.

a) absolvováním dosavadního specializačního studia Institutu oceňování majetku Vysoké školy ekonomické v Praze nebo Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, u obou škol v rozsahu nejméně dvou akademických roků (čtyř semestrů),

b) absolvováním vysokoškolského studia v doktorském studijním programu v rozsahu nejméně dvou akademických roků (čtyř semestrů) na univerzitní vysoké škole v České republice nebo v jiném státě,9)

U písm. b) a c) může být uznáno pouze znalci.3) U všech písmen se zaměřením na výkon odhadcovství v příslušném oboru. Studium podle tohoto odstavce nelze současně uplatnit jako požadovanou praxi podle § 9 odst. 7.

(5) Ve výjimečných případech podložených činností znalce3) a úspěšnou odbornou činností uchazeče může Komora povolit výjimku z požadovaného specializačního studia a do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona uznat za toto studium též získání certifikátu podle zvláštního předpisu10) v příslušném oboru oceňování majetku nebo absolvování specializačního kurzu (kurzů) v příslušném oboru oceňování majetku zakončeného zkouškou a osvědčením v rozsahu nejméně 400 vyučovacích hodin; tyto činnosti nesmí být současně uplatněny jako požadovaná praxe podle § 9 odst. 7.

(6) Dosavadní oprávnění Ministerstva spravedlnosti k vypsání požadovaného specializačního studia, které je předpokladem uznání odborné způsobilosti k výkonu znalecké činnosti, která je svým obsahem odhadcovskou činností,3) zůstává v platnosti, pokud se vypisující ústav či institut vysoké školy přizpůsobí znění tohoto zákona.

a) výkon činnosti znalce3) v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se zvláštní specializací pro oceňování v příslušném oboru,

b) výkon činnosti, která je svým charakterem odhadcovskou činností, v příslušném oboru podle zvláštních předpisů26), nebo

(8) Komora může ve výjimečných případech podložených úspěšnou odbornou činností uchazeče povolit výjimku z požadované praxe a do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona uznat i jinou praxi, pokud byla vykonána po 1. lednu 1990; z této praxe lze však nejvýše započítat jeden rok. Praxe podle tohoto odstavce a odst. 6 nesmí být vykonávána současně s praxí odhadcovského asistenta.

26) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 70

(2) Prozatímní prezidium uvedené v odstavci 1

e) svolá první řádný ustavující sněm podle tohoto zákona do tří měsíců ode dne, kdy bylo do seznamu odhadců zapsáno nejméně 50 odhadců, nejpozději však do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 71

(2) Prozatímní kontrolní rada uvedená v odstavci 1

a) zvolí ze svých členů prozatímního předsedu a prozatímního místopředsedu kontrolní rady,

§ 72

§ 73

Dosavadní profesní sdružení, která jsou svým charakterem sdružením odhadců, jsou povinna do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona odstranit ze svého názvu slovo "komora" v příslušném tvaru.

§ 74

(1) Fyzické nebo právnické osoby provozující činnost podle zvláštních předpisů26), která je svým obsahem odhadcovskou činností, mohou v provozování této činnosti pokračovat po dobu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona na základě živnostenského oprávnění získaného před jeho účinností; uplynutím této lhůty tato živnostenská oprávnění zanikají.

(3) Činnost znalce3) v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady může po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona, vykonávat pouze odhadce; v řízení před soudy pouze odhadce jmenovaný znalcem.3)

§ 75

Profese odhadce má v českých zemích velkou a silnou tradici - její existenci lze doložit minimálně od roku 1787 (dříve tuto činnost vykonávali zřejmě notáři), kterou se nepodařilo zcela vymazat ani v uplynulém období. Sám název profese "odhadce" je používán již od začátku min. století - tento termín byl v uplynulém období do značné míry ztotožněn s termínem "znalec", protože odhadcovská činnost tvořila až 85 % činnosti znalců. Termín "znalec" má nicméně širší význam (činnost znalce vykonávají profese od lékařů po grafology).

Ve vyspělých státech patří profese odhadce k vůbec nejprestižnějším a nejlépe honorovaným profesím, jež tvoří jeden z pilířů fungování volného trhu. Tato vysoká prestiž odhadcovské profese je dána především charakterem práce odhadců, směřující převážně do finančního sektoru soukromého (oceňování záruk bank, pro pojišťovny, atd.) i státního (zejména oceňování majetku pro daňové potřeby státu) - krevního oběhu ekonomiky a přes znaleckou činnost i do sektoru soudního (odhadci-soudní znalci oceňují majetek při soudních sporech jako např. vypořádání spoluvlastnictví apod.).

Zejména práce odhadce pro bankovní sektor si zasluhuje zvláštní pozornost.

Odhadce provádí nejen ocenění záruky banky za poskytovaný úvěr, ale u majetku, jež je současně předmětem podnikatelského záměru, je odhadcem provedené ocenění záruky rovněž přímým podkladem pro úvěrové řízení. Špatně oceněná záruka se rovněž projeví v nutné tvorbě rezerv banky a následně na horším hospodářském výsledku banky (což se odrazí v ratingu banky). U hypotečních bank je odhadcem oceněná záruka (zde výhradně nemovitost) současně hodnotovým krytím pro emitované hypoteční zástavní listy.

Bohužel právě bankovní sektor neklade vždy dostatečný důraz na profesionalitu a nezávislost odhadců. Vliv práce odhadce na zdraví banky je přinejmenším stejný jako vliv práce např. auditora, přitom jako odhadce může nyní pro bankovní sektor pracovat prakticky každý. Platí:

-špatné ocenění zástavyŢzvýšení rezerv bankyŢšpatný hospodářský výsledekŢsnížení ratingu bankyŢdražší půjčky na mezinárodním i místním mezibankovním trhuŢdražší úvěry pro podnikateleŢzpomalování hospodářského růstu

-pokud je zástava předmětem podnikatelského plánuŢvliv jejího ocenění na úvěrové řízeníŢvliv na kvalitu úvěrového portfolia banky

Zejména nezávislost odhadců je podceňována - majetek, běžně i v řádu stamilionů, oceňují různé obchodující společnosti (navíc obvykle ve formě s.r.o.), s bankou spřízněné firmy nebo dokonce přímo její zaměstnanci. U zaměstnanců nebo spřízněných firem je pak často ten problém, že se snaží ocenit záruku co nejbezpečněji pro banku - tedy co nejníže, což zase poškozuje klienta. Zástava klienta je tak někdy oceněna i o 50 % níže než je její obvyklá tržní cena - z této ceny pak ještě navíc v rámci běžné bankovní obezřetnosti dostane klient půjčku pouze např. na 70 % hodnoty zástavy.

Malou pozornost našich bank věnovanou odhadcům lze dokumentovat nejen na současných obavách zahraničních i našich expertů (americká Merril Lynch, Londýnská ratingová spol. IBCA, různé zprávy EU atd.) o kvalitu ocenění záruk (zejména nemovitostí) za poskytnuté úvěry, ale i na příkladě již zkrachovalých deseti bank, jejichž úvěrové aktivity nebyly dostatečně kryty kvalitně oceněnými zástavami. Podobně, tj. pomocí nadhodnocených nemovitých zástav, byly tunelovány i banky v SRN podnikatelem J. Schneiderem - jednalo se o největší finanční skandál v poválečných dějinách Německa.

Bankovní zákon by měl jasně upravit, že záruky bank může oceňovat pouze profesionální a nezávislý odhadce. Podobně by mělo platit i u oceňování pojišťovaného majetku pro pojišťovny (viz. problémy s kvalitou technických rezerv u České pojišťovny a zkrachovalé pojišťovny Morava).

Odhadce přichází do styku s důležitými a důvěrnými informacemi týkajícími se majetku fyzických i právnických osob, a jejich vyhodnocováním zásadně ovlivňuje zdraví ekonomického prostředí.

- pomoci odlehčit soudům v majetkových sporech - některé spory (např. výše ocenění majetku při vypořádání spoluvlastnictví) by mohly být řešeny v rozhodčím řízení tj. mimosoudně, přičemž nález odhadce ve funkci rozhodce je vymahatelný soudem. Z důvodů nízké důvěryhodnosti (dané mj. i jejich právním vymezením) odhadců se rozhodčí řízení v majetkových sporech prakticky nevyužívá,

- urychlit vypracovávání posudků v řízení před soudy (nyní trvá až 1 rok, což výrazně prodlužuje soudní spory),

- zlepšit kvalitu odhadů pro daňové účely státu,

- zlepšit kvalitu odhadů zástav bank, což by se odrazilo v hospodářských výsledcích bank a kvalitě úvěrového portfolia,

- vést k umožnění nadstandardního přístupu k podkladům katastrálních, stavebních a finančních (či ČSÚ) úřadů (optimálně on-line) a tím ke zlepšení kvality prováděných odhadů pro např. soudy a banky;

- umožnit státu (pro odhad úřední ceny) a např. bankám (u oceňování zástav) přestat bránit se proti nedůvěryhodnosti odhadců povinnými detailními oceňovacími metodikami, které většinou poškozují klienty;

- napomoci ke stabilizaci kapitálového trhu - činností profesionálního a nezávislého odhadce v oboru finančního majetku (tj. včetně cenných papírů).

Jednotlivé vyspělé státy se liší právní úpravou profese odhadce, proto alespoň citujme společnou charakteristiku odhadců ze standardů Mezinárodní komise pro oceňovací standardy IVSC (International Valuation Standards Commitee), která mj. sdružuje všechny země EU a USA:

Z této charakteristiky (stručně uváděné jako "Professional and Independent") je zřejmé, že profese odhadce se ve vyspělých zemích řadí mezi takové profese jako jsou advokáti, notáři a auditoři. Pro tuto profesní vrstvu pracující v dané úrovni s cizím majetkem je typické následující základní vymezení jejich profese:

(a) hlavní činnost v jednom oboru; (b) faktický i právní osobní výkon profese;

(c) VŠ vzdělání vzdělání magisterského studijního programu.

Ad (a) Je nezbytné vykonávat profesi odhadce jako hlavní činnost a nikoliv pouze jako vedlejší činnost k jiné podnikatelské nebo zaměstnanecké činnosti a to zejména z důvodu nezávislosti odhadce. Odhadce se setkává i s oceněním státního majetku nebo pro státní účely (např. daně) a proto by měl být nezávislý i na státu.

U lékařů považujeme za samozřejmost, že nám slepé střevo neoperuje stomatolog - u jiných profesí, kde již nejde o zdraví člověka, se již tolik ohledy na zvládnutelnost oboru/předmětu činnosti neberou: profesi odhadce nelze důvěryhodně vykonávat (tj. sledovat vývoj oboru) ve více jak jednom oboru (nemovitosti, movitosti, finanční majetek, nehmotný majetek, podniky), nelze aby stále dělali všichni všechno. Např. obor oceňování podniků je svým rozsahem srovnatelný s profesí auditora - podobně i u ostatních oborů.

Ad (c) Pro VŠ vzdělání odhadce platí, že by odhadce měl být rovnocenným partnerem pro vedoucí pracovníky příslušných oddělení hospodářských subjektů a zejména pak finančních institucí; podobně i u práce pro soudce, notáře, advokáty, architekty a inženýry (před soudy, stavebními úřady apod.). U lékařů považujeme úplné VŠ vzdělání univ. typu za samozřejmost, zdraví ekonomického prostředí už není vždy považováno za tak podstatnou prioritu (když nejde o život). V zahraničí se pak k VŠ vzdělání vyžaduje ještě další náročné specializační postgraduální studium. VŠ vzdělání není možné nahradit žádnou praxí: "Zdravotní sestra s desetiletou praxí nezastane práci doktora.".

Základní rovina by zákonem o odhadcovství (případně jako součást "poradenského" zákona - viz. níže) zakládala profesi odhadce jako profesionální a nezávislou činnost (v rámci živnostenského zákona to není možné) s ustavením komory podobného typu jako u advokátů. Oproti advokátům s větší ingerencí státu (prostřednictvím MF a zástupců ČNB, Bankovní asociace a dalších osob dotčených výkonem odhadcovství - s právem disciplinárního žalobce apod.).

Nadstavbou (a nikoliv např. konkurenční nebo alternativní resp. paralelní činností) k základnímu založení profese odhadce - tj. pouze nejlepším "komerčním" odhadcům by byl výkon činnosti soudního znalce, rozhodce, apod.

Výkon soudního znalectví je všude ve světě chápán jako profesní nadstavba pro nejlepší odborníky z dané profese a to vzhledem k závažnosti činnosti soudů - třetího pilíře demokratického státu. Soudní znalectví, jak již sám tradiční název této činnosti napovídá, by mělo být takovou činností, kde objednatelem posudku je soud - pokud se výkon znalectví rozšiřuje i mimo soudní sféru (např. veřejná správa) je to nesystémové (zpravidla to supluje špatné vymezení určité profese v její základní rovině).

Zavedení termínu "soudní znalec" je správné, neboť v zásadě verifikuje současnou praxi i tradici. Termín "znalec" je zejména klienty chápán jako zkrácený výraz pro označení "soudní znalec", a proto se jeví jako vhodnější spíše používání termínu "expert" pro poradenské činnosti podle živnostenského zákona. Termín "odhadce" je u nás tradičně používán již od roku 1811.

Po soudních znalcích je tedy požadována jejich nadstandardní profesionalita a nezávislost. (Nezávislost znalce je např. v SRN podtržena i tím, že se zkoumají i majetkové poměry uchazeče o znaleckou doložku - doložku nedostanou nemohovití uchazeči.)

Požadavky na činnost soudního znalce: nadstandardní profesionalita (publikační, přednášková nebo metodická činnost resp. vědecká a pedagogická činnost; členství v prestižních profesních společenstvích), a dále by mohla být zdůrazněna důstojnost znalců věkovým omezením (podobně jako např. u senátorů) 30 let (tato věková hranice u nás platila i za první republiky, obdobně platí i v SRN u znaleckého řádu Německého průmyslového a obchodního sdružení z roku 1986 a v UK pro plnoprávné členství v anglické odhadcovské asociaci RICS).

Proč by vědecká pracoviště neměla být znaleckým ústavem:

(i) Absence přímé osobní odpovědnosti. Soudní znalectví je založeno na principu osobního výkonu činnosti (což je dáno vysokou odbornou náročností) - tento princip v daném případě není dodržen (je to nesystémové). Obecně, tyto zpravidla mamutí instituce nelze pohnat k odpovědnosti (nebo jen velmi obtížně). Lze se setkat s posudky těchto ústavů s vážným odborným pochybením a navíc s překročenou dobou stanovenou soudem běžně až o 6 měsíců (celková doba vyhotovení často až 1 rok) - soud se obvykle neodváží takovýto ústav ani napomenout. Lze se rovněž setkat se zneužitím těchto ústavů při revizních posudcích zaměstnanci těchto ústavů.

(ii) Otázka odbornosti. Vědecké instituce nejsou nyní přeplněny nejlepšími odborníky - ti často pracují v soukromých firmách a na např. univerzitě jen externě přednášejí. Může se tedy stát, že v rámci např. university dostane posudek na starost pracovník, který je z hlediska odbornosti průměrný.

Zatímco nyní vypracuje posudek např. Stavební fakulta a za ní Doc. Novák, v budoucnu by to bylo naopak - tedy Doc. Novák ze Stavební fakulty.

-tito experti budou nejlepší odborníci z daných profesí,

-posílí institut soudů jako systémově odlišného a nezávislého třetího pilíře demokratického systému tím, že pro tento sektor budou pracovat nejlepší odborníci.

-"soudní znalci" nejsou profesí (na rozdíl od tlumočníků), ale označením pro výkon činností podle zákona o znalcích jednotlivými samostatnými profesemi - podobně jako např. označení "živnostníci". Soudní znalci jsou přitom navíc chápáni jako kvalitativní nadstavba jednotlivým profesím. Proto není smysluplné zakládat "profesní" veřejnoprávní Komoru soudních znalců (ani nejde hovořit o "profesní samosprávě"!), jak někteří navrhují - obdobně by pak musely vzniknout např. "Komora živnostníků", "Komora umělců", "Komora vědců" či u nadstavbových činností např. "Komora rozhodců". V těchto případech je založení veřejnoprávní Komory nesystémové: plně postačuje sdružování zájmových skupin na základě zákona o sdružování. Dříve byla tendence komorový systém podceňovat, není dobré nyní upadat do druhého extrému a snažit se tento systém dostat tam kam nepatří,

-není to systémové: došlo by ke střetu pravomocí se stávajícími veřejnoprávními Komorami. Soudním znalcem totiž může být jmenován i např. autorizovaný inženýr či architekt, lékař, notář nebo auditor.

-tato komora bude zřejmě z pozice soudního sektoru organizovat činnost, která bude jako nyní z 95 % směřovat mimo tento sektor. Proč má pak být tato činnost organizována ze soudního sektoru a je vůbec systémové a účelné, aby se v tom soudy angažovaly? I v EU nemá takové řešení obdoby.

-jak bude zajištěna činnost pro vlastní soudní sektor? Nepůjde spíše o určitou "odborovou organizaci", než o standardní komoru? Soudní znalec je v určitém speciálním vztahu k soudům (podobně jako např. soudní komisař).

Ze strany některých současných znalců z oblasti oceňování majetku se jedná o pokus zmrazit současný stav (o poslední pokus zachovat jejich současná soudněznalecká oprávnění a tím i možnost nadále vykonávat činnost odhadce jako vedlejší činnost).

Jedná se o cca 6 400 znalců z oblasti oceňování majetku (z celkového počtu cca 11 500 znalců). Současní znalci přitom nebudou "přelicencováni" na základě (subjektivního) přezkušování nějakou komisí jako např. nyní obchodníci s cennými papíry.

současný stav: neuspokojivý současný stav táhne dolů i ostatní soudní znalce, kterým kvůli výraznému (několikanásobnému) nadbytku znalců z oblasti oceňování nemohou být zvýšeny hodinové sazby znalečného. Rovněž nekvalita znalců z oblasti oceňování vrhá špatný stín na celou soudněznaleckou obec (např. u lékařů je nemyslitelné, aby soudním znalcem byl jmenován nelékař, navíc pouze se SŠ vzděláním).

budoucí stav: rapidní zvýšení prestiže: soudními znalci budou jen nejlepší odborníci - pozitivně se obrazí i ve zvýšení prestiže ostatních soudněznaleckých oborů.

současný stav: nejsou sjednoceny požadavky: určuje každý předseda soudu podle svého uvážení (někteří např. požadují VŠ, jiní ne).

budoucí stav: ze zákona jasné požadavky.

současný stav: prakticky neexistuje (viz mj. stanoviska MSp).

budoucí stav: 1. u vstupu do profese (§ 8 a 9 a přes § 37), 2. samokontrola (§ 11 až 13 a disciplinární řízení - § 33 a násl.), 3. působnost Ministerstva financí (§ 51 a násl.) a 4. Odhadcovské rady (§ 56 a násl.).

současný stav: ano

budoucí stav: ne

Současní znalci budou takto zvýhodněni při vstupu do ČOK:

-bude jim cele (5 roků) uznána praxe soudního znalce jako praxe odhadce (§ 69 odst. 7). (Vykonání praxe odhadcovského asistenta je přitom, vedle specializačního studia, branou do profese.);

-bude jim uznáno specializační studium, které bylo nyní podmínkou pro jmenování znalcem soudy (2-leté postgraduální studium na akreditovaném univerzitním ústavu), jako specializační studium odhadce (§ 69 odst. 4 písm. a)). (Požadavek na specializační studium má přitom zásadní charakter, neboť nahrazuje profesní zkoušky.);

-pouze současným znalcům bude uznáno i jiné specializační studium (certifikace, v zahraničí, doktorské studium) - (§ 69 odst. 4 písm. b) a c) a odst. 5);

-nebudou muset vykonat profesní odhadcovské zkoušky (§ 8 odst. 1) - z toho plyne, že každý současný znalec, vyjma SŠ, se bude moci stát členem ČOK;

-pokud se stanou odhadci, budou jim zachována současná soudněznalecká oprávnění (§ 74 odst. 3).

Kritika některých současných znalců nemůže být kritikou nemožnosti vstoupit do budoucí ČOK (dveře jsou otevřené). Jedná se spíše o střet dvou koncepcí.

První koncepce říká, že profese odhadce není tak důležitá (nemá takový vliv na zdraví ekonomického a právního prostředí), aby byla vymezena samostatným zákonem. Dle této koncepce není činnost odhadce nahlížena jako povolání, ale toliko jako vedlejší činnost vykonávaná vedle jiných povolání. Pro takovouto činnost pak logicky nejsou požadovány tak vysoké nároky na odbornost (stačí SŠ) a nestrannost (současně je možné vykonávat jiná povolání). Dle této koncepce tedy k výkonu činnosti odhadce postačuje pouze všeobecné vymezení v rámci např. zákona o znalcích.

Naše koncepce oproti tomu považuje odhadce za samostatnou profesi (povolání), které má podstatný vliv na zdraví ekonomického i právního prostředí. Naše stanovisko je přitom plně v souladu se stanovisky MSp, MPO, ČNB či předsedy Legislativní rady vlády a s mezinárodními požadavky na tuto činnost, která je považována nejen za činnost samostatnou, ale i vysoce prestižní (na úrovni notářů, auditorů atd.). K výkonu činnosti nepostačuje pouze všeobecné vymezení v rámci zákona o znalcích, ale je nutný samostatný zákon upravující profesi odhadce.

V EU je TEGoVA partnerem Evropské komise, se kterou spolupracuje na různých dokumentech z oblasti oceňování majetku - naposledy schválená směrnice EU číslo 98/32/EC o oceňování zástav bank. Zástupci EK jsou v běžném styku s představiteli TEGoVA a účastní se zasedání TEGoVA.

Předně je důležité vysvětlit pojem "certifikace". V zahraničí se ho užívá pro jakékoliv osvědčení, obvykle osvědčení absolvovaného studia. U nás je tento termín používán téměř výlučně ve spojení s personální certifikací podle EN 45 013.

V EU se rozlišuje certifikace dle EN 45 013 (personální certifikace osob) a 45 012 (certifikace systémů) nebo jde o splnění normy zabezpečení jakosti EN ISO 9002.

U certifikace hlavně svobodných povolání je zejména nutné vyřešit tyto otázky:

- je-li možné tyto normy použít pro profese zajišťující nadstandardní veřejný zájem, když byly tyto normy vyvinuty pro standardní výrobky a služby - u profesí s omezeným počtem odborníků, jako jsou právě např. odhadci, to fakticky znamená, že se budou pravidelně navzájem přezkušovat odhadci mezi sebou (pro některé z nich to přitom může znamenat ukončení jejich profesionální kariéry),

- nakolik je možné "poradenské profese" typu odhadců, advokátů nebo notářů "natlačit" do norem, když se všeobecně soudí, že tyto profese stojí na pomezí vědy a umění,

- zda-li může certifikační orgán zaručit veřejný zájem (a to i v případě, že by byla akreditace "certifikačního orgánu" udělována s náležitou péčí) - je-li správné, aby podmínky vstupu a výstupu do a z daných profesí určoval certifikační orgán a nikoliv přímo stát (certifikační orgány sami vytváří požadavky na vzdělání, specializační studium, praxi atd. uchazeče),

- je-li správné, aby certifikace u dané profesní vrstvy fakticky nahrazovaly "certifikace" univerzit - a to jak základního studia tak i případného postgraduálního (u daných profesí osvědčují kvalitu odbornosti univerzity - jako nezávislé instituce disponující patřičnými odborníky).

Certifikace je jedna z cest jak založit a vymezit poradenské profese, neboť z těchto profesí jsou nejen v EU, ale i celosvětově, solidně vymezeni pouze advokáti. Zdá se, že systém certifikací je vhodnější spíše pro standardní služby a výrobky, než pro vymezení povolání poradců. Dá se říci, že propagování certifikace jako hlavního požadavku na vstup do profese je současně propagováním vymezení profese jako živnosti.

Profese, která je vymezena pouze v rámci živnostenského zákona je pak obecně chápána jako profese pouze s průměrným veřejným zájmem. To je dáno pouze stručnou úpravou té které profese v živnostenském zákoně. Takovouto živnost pak v zásadě může jako svoji vedlejší činnost přibrat jiný podnikatel ke svému hlavnímu povolání. Oproti tomu profese vymezené samostatným zákonem jsou obecně chápány jako povolání s nadstandardním veřejným zájmem, které je nutné vykonávat jako hlavní činnost. O vstupu a výstupu z profese a o odborné garanci za výkon profese nemůže současně rozhodovat a ručit certifikační orgán a samosprávná komora, tyto dvě koncepce jdou principielně proti sobě. Certifikační orgán, pokud je certifikace chápána jako hlavní požadavek na vstup do profese, nemůže plnohodnotně nahradit samosprávnou komoru.

V EU neplatí žádná směrnice, která by pro výkon profese odhadce požadovala personální certifikaci. Přijetí takovéto směrnice není ani do budoucna pravděpodobné a to zejména pro odpor největších zemí EU jako jsou Spojené království, Francie, Itálie či Španělsko. Tyto země personální certifikaci odhadců nemají a její zavedení je zde nepravděpodobné vzhledem k místnímu tradičnímu vymezení profese odhadce. V Německu se s certifikací odhadců uvažuje pouze jako s požadavkem na práci odhadců v sektoru hypotečního bankovnictví a nikoliv jako základního vymezení profese odhadce. Rakousko certifikaci na žádné úrovni nezavádí vůbec.

Personální certifikace ve smyslu EN 45 013 je ryze evropským nápadem, v IVSC, USA a dalších vyspělých mimoevropských státech touto cestou nejdou.

"Jako specifickou rizikovou činnost s evidentními negativními dopady jejího neseriózního výkonu na celé národní hospodářství návrh vyčleňuje živnost zvanou ´znalecká činnost oceňování majetku´. Tuto živnost navrhuje upravit jako koncesovanou...".

Sporem již ale je, zda-li jde zaručit kvalitní výkon těchto profesí v rámci živnostenského zákona (byť jako koncesované živnosti), tak jak to formuluje i usnesení vlády ČR o profesní samosprávě č. 333 ze dne 15/6/1994:

V rozporu s tímto usnesením vlády se mezitím podařilo prosadit zákon o advokacii, který je vlastně vyváženým kompromisem mezi dřívější snahou prosadit zastaralý cechovně-komorový systém jaký je např. v SRN, kde sami členi cechu/komory rozhodují o přijetí dalšího člena do profese a ultraliberálním pojetím vyjádřeným předmětným usnesením vlády. (Po roce 1989 byla snaha i profesi advokáta řešit v rámci živnostenského zákona!)

Nicméně zákon o advokacii není v rozporu s podstatou předmětného záměru vlády - to lze dokumentovat na základě dalších výňatků z tezí tohoto usnesení vlády:

Podnikání advokátů na základě samostatného zákona s ustavením profesní komory se silnou státní ingerencí má oproti podnikání na základě živnostenského zákona nebo i samostatného zákona se slabou státní ingerencí (cechovní systém) tyto výhody:

-obecně spojuje výhody "samosprávného" a "státního" podnikání;

-jasně definuje podmínky vstupu do profese;

-umožňuje přísnější vymezení výkonu profese (právní formou podnikání apod.);

-umožňuje lepší (nikoliv dokonalou) kontrolu výkonu profese ze strany státu, ale též samosprávy;

-umožňuje preciznější vymezení předmětu činnosti a důležitých pojmů.

Zákon o advokacii by mohl být vzorem pro celou "poradenskou profesní vrstvu" tj. pro profese vykonávané nyní na základě samostatného zákona s ustavením samosprávné komory.

Pro tuto profesní vrstvu se jako možné řešení jeví vytvoření nového zákona o poradenství ("poradenský zákon") jako ekvivalentu živnostenského zákona. (Tyto profese zjevně do živn. z. "nepasují" - vedle taxikářů, pumpařů a provozovatelů střelnic.) Tento zákon by mohl upravovat podnikání celé této profesní vrstvy s přihlédnutím k odlišnostem jednotlivých profesí. "Poradenský zákon" by mohl být spolu se živnostenským zákonem součástí jednoho většího právního předpisu (např. s názvem "podnikatelský zákon") - uživatelé právních předpisů by obecně uvítali jejich slučování do větších systémových právních celků, jakým je např. připravovaný občanský zákoník, před rozmělňováním právního systému do desítek menších právních předpisů.

(i) nevyrábějící, neobchodující a nezprostředkovávající obchod nebo výrobu - tj. pracující s cizím majetkem;

(ii) splňující podmínku nadstandardního veřejného zájmu - tj. činnosti mající značný vliv na zdraví ekonomického příp. právního prostředí (či na zdraví lidu) a pracující s důležitými a důvěrnými informacemi týkajícími se cizího majetku.

Důležité je vymezení činnosti těchto profesí, které by mělo být ve třech rovinách:

3) jiná výdělečná činnost (nemůže být vykonávána).

a) otázka rozsahu členství (lékařské profese - tím, že vedle soukromých lékařů sdružují i zaměstnance nemocnic, fakticky suplují činnost odborů);

b) otázka státní ingerence (uspokojivě řešeno pouze u advokátů);

c) otázka přímé ingerence veřejnosti (nemá doposud řešeno žádná profese - podobný institut nyní pro VŠ zavádí zákon o vysokých školách v podobě tzv. správních rad).

U těchto profesí by byl státní zájem na zajištění nadstandardní nezávislosti (na ostatních právních subjektech, ale též na státu) a nadstandardní profesionality.

Pro takovéto profese je typická spíše duševní práce - i případné fyzické/hmotné výstupy této činnosti nemají charakter klasického výrobku.

Tyto profese jsou natolik odborně náročné, že je není možno vykonávat zprostředkovaně (např. skrze zaměstnance - s výjimkou pomocných prací). Je tedy nutno vykonávat tyto profese osobně - a to nikoliv pouze z právního hlediska (ručení celým svým majetkem), ale i fakticky.

Do tohoto zákona by mohly spadat následující "komorové" profese vymezené nyní samostatným zákonem (jednotlivé části nového zákona by respektovaly specifika jednotlivých profesí včetně rozdílné míry nezávislosti):

zdraví právního prostředí: notáři, advokáti, patentoví zástupci, daňoví poradci

zdraví technicko-ekonomického prostředí: auditoři, architekti, projektanti (autor. inženýři), odhadci

zdraví lidu: lékaři, stomatologové, lékárníci, veterináři

-uznaní archeologové a

-zeměměřičští inženýři.

(Potřebu vymezení samostatným zákonem u některých profesí reflektuje i důvodová zpráva k živnostenskému zákonu § 3: "..., které pro svůj význam vyžadují zvláštní, zpravidla náročnější zákonné úpravy".)

U zákona o advokacii určuje profesní standardy stát (nedvojznačnou definicí podmínek vstupu do profese) a stát se rovněž podílí ne jejich kontrole (schvalování vnitřních předpisů komory, statutem kárného žalobce apod.). Důležitá je jasná formulace podmínek vstupu do profese - s tím se neslučují tzv. profesní zkoušky (u notářů a advokátů lze snad přiznat jejich specifický význam). Zkoušky by měly být součástí výhradně studia na nezávislých institucích - tj. u dané profesní vrstvy na universitě (včetně případného specializačního studia). Tímto by došlo i k posílení prestiže těchto institucí a k zvýraznění jejich postavení v demokratické společnosti.

Veškerá poradenská činnost by měla být vykonávána pouze ve dvou liniích:

a) standardní veřejný zájem: vázaná příp. koncesovaná živnost,

b) nadstandardní veřejný zájem: samostatný zákon s ustavením profesní samosprávy (příp. navrhovaný tzv. poradenský zákon).

Upravení zprostředkovatelské (makléřské) profesní vrstvy. Tato profesní vrstva stojící na pomezí obchodní profesní vrstvy a navazující na vrstvu poradenskou by si zasloužila pečlivější úpravu v rámci min. vázané živnosti (nyní živnost volná).

Upravení jednotného dozoru nad finančním trhem. V současné době tento dozor provádí několik orgánů - MF, ČNB, Komise pro cenné papíry. Tento trh je přitom tak provázaný, že by stálo za to uvažovat o jednotném dozoru pro celý finanční sektor (jako např. v UK).

Právě prorůstání výrobní, obchodní a zprostředkovatelské profesní vrstvy s vrstvou poradenskou má na svědomí řadu finančních skandálů - proto je žádoucí tyto profesní vrstvy důsledně oddělit jako je tomu např. u advokátů. Snaha o prosazení se v poradenské sféře je pro obchodníky a výrobce typická a to nejen u nás, ale i v zahraničí.

Pokud např. odhadcovská kancelář podniká společně s jinou profesí (vytvoří společnou kancelář) - tak pak se nedá hovořit o její nezávislosti. Takovéto porušení nezávislosti těchto profesí je někdy ze strany těchto profesí vysvětlováno snahou o komplexní služby (vše v jednom). Tato komplexnost je ale výhodná hlavně pro poskytovatele těchto služeb a méně již pro klienta. Nejsou zde ale pouze zájmy klienta, u těchto profesí existuje silný veřejný zájem. (Často se u těchto profesí zdůrazňuje nezávislost na státu a opomíjí se ještě podstatnější nezávislost na ostatních subjektech trhu.)

V zásadě jde u těchto profesí o dva typy nezávislosti:

b) na klientu.

Pokud by platilo, že o vstupu do profese nerozhodují sami členi této profese (cechovně-komorový systém), nebylo by z jejich strany možné omezování vstupů do profese - lze si představit, že uvnitř jedné povinné/zákonné veřejnoprávní komory by vznikaly různé profesní sdružení (podle ustanovení zákona o sdružování občanů) s rozdílnou mírou prestiže a tedy např. i s rozdílnými honoráři.

Je zajímavé srovnat zaměstnanecký a podnikatelský sektor: zatímco zaměstnavatelé na každé důležité místo nekompromisně vyžadují splnění náročných podmínek (VŠ vzdělání je samozřejmostí), v podnikatelském sektoru, kde o podmínkách vstupu do profese rozhoduje stát, je patrná politika minimálních vstupních požadavků. To má za následek fakt, že prakticky všechny polistopadové finanční skandály byly způsobeny podnikateli a nikoliv selháním zaměstnanců. Výsledkem je ze strany veřejnosti malá prestiž slov "podnikání" a "podnikatel", které často dostávají ironický nebo hanlivý přídech. Ze strany podnikatelů samých, se daný problém projevuje malým pocitem profesní hrdosti/cti.

Právě postup zpřísňování podmínek vstupů do profese/oboru (Britský model - Británie je přitom spolu s Lucemburskem považována za nejliberálnější zemi EU) je daleko účinnější než postup opačný, kdy podmínky vstupu do profese/oboru jsou měkké a vše se následně dohání posilováním pravomocí státu, ustanovováním různých "komisí" a "úřadů" majících dohlížet na toto podnikání, pojišťováním podnikatelů nebo hektickou novelizací trestněprávních předpisů. Následně vznikají rozpaky, když tyto "komise" a "úřady" nejsou schopny ze samé své podstaty kapacitně ani odborně uhlídat stovky podnikatelů vstoupivších měkce a za nejasných podmínek do oboru/profese. Podobně i u novelizace trestněprávních předpisů se jedná o řešení problému v opačném pořadí. K posilování pravomocí státu by se mělo opatrně přistupovat až tehdy, když je vyčerpána možnost přirozené regulace zpřísňováním podmínek vstupů do profesí/oborů.

Rovněž tolik skloňovaná vynutitelnost zákonů, by měla přijít na řadu až tehdy, když selžou předchozí nevynucovací mechanizmy (proč stále jen něco vynucovat?). Pravomocné odsouzení za spáchaný trestný čin je i ve vyspělých demokraciích spíše událostí než pravidlem. Je to dáno složitostí trestněprávního řízení (a je to tak dobře), společnost se proti neetickému chování brání zejména nepsanými pravidly a mj. též náročnými podmínkami vstupů do oborů. I tzv. problém "tunelování" (bankovní licence, odhadci, fondy, cestovní kanceláře, stavební firmy atd.) nebo kvality soudců je zejména problémem měkkého vstupu do oborů/profesí.

Současně by bylo záhodno zpřísnit i podmínky spojené s výstupem z profese/oboru - např. zákazem podnikání po určitou dobu nebo povinností uhrazení starých dluhů v případě začátku nového podnikání.

(právní předpisy, kde se nyní vyžadují posudky odhadců-soudních znalců - jelikož jde o mimosoudní sektor, tak by se v budoucnu mělo jednat o posudky odhadců profesně vymezených zákonem o odhadcovství)

§ 9

§ 18

§ 33 odst. 4

§ 18 odst. 3

--------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku."

§ 27a odst. 2 písm. e) a f)

§ 59 odst. 3

§ 69a

§ 109 odst. 3

§ 163 odst. 1

§ 165 odst. 2

§ 171 odst. 3

§ 196a odst. 3

§ 202 odst. 4 písm. b)

Právní předpis: vyhláška Federálního ministerstva financí č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim:

§ 2, odst. 1 a 3

právní předpis: zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů:

§ 4 odst. 3

§ 7 odst. 2

§ 16

--------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku."

§ 21 odst. 1

§ 3 odst. 3, § 10 odst. 5, § 23 odst. 6, § 29 odst. 1 písm. d)

--------------------------------------------------------------

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku."

§ 14 odst. 3, 6 a 18

--------------------------------------------------------------

10a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku."

§ 6 odst. 1

--------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku."

právní předpis: zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů:

§ 5 odst. 1

--------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku."

POZNÁMKA: Odhadci vykonávají dále činnost pro restituce (přechodná činnost) a pro účetnictví (tam kde FÚ uznávají cenový předpis MF jako směrodatný - záleží na výkladu konkrétního FÚ).

MF (§ 51 až 55, § 59, § 62 až 66 návrhu zákona),

ČNB (§ 56 až 58 návrhu zákona),

Komise pro cenné papíry (§ 56 až 58 návrhu zákona),

Katastrální úřad (§ 31 návrhu zákona),

Český statistický úřad (§ 32 návrhu zákona).

návrhu zákona o odhadcovství

1) Např. zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

2) Např. § 24 až 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, ve znění nařízení vlády č. 57/1993 Sb., § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., ve znění zákona č. 315/1993 Sb., § 24, § 29 odst. 1 písm. a) až c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva financí č. 224/1996 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu.

3) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

4) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

5) Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

6) § 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 46 a 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

9) § 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

10) ČSN EN 45013 Všeobecná kritéria pro certifikační orgány provádějící certifikaci pracovníků.

13) § 829 a násl. občanského zákoníku.

14) Např. obchodní zákoník.

17) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

18) § 167 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

19) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

20) § 82 odst. 1 vyhlášky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí katastrální zákon

21) § 82 odst. 6 vyhlášky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí katastrální zákon

22) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády č. 320/1997 Sb.

23) § 24 a 25 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

24) § 250 až 250s občanského soudního řádu.

25) § 247 až 250k občanského soudního řádu.

26) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

K § 1: Výkon odhadcovství se vymezuje ve dvou základních rovinách. Základní rovinou je "odhadcovská činnost", na kterou v další nadstavbové rovině navazuje "další činnost odhadce".

K § 2:

K odst. 1: Odhadcovská činnost tvoří základ výkonu odhadcovství. Jedná se o oceňování majetku včetně oceňování podle zákona o oceňování majetku, udělovaní porad v oblasti oceňování a získávání podkladů pro odhadcovskou činnost od některých orgánů státní správy.

K odst. 2: Je zde zmíněná rozpočtová činnost jako samostatná disciplína, nikoliv jako součást oceňovacích přístupů. Jinak by též každý obchodník musel mít cenovou kalkulaci od odhadce. Aby nedošlo k pochybnostem, zda může odhadce vykonávat i samostatně rozpočtovou činnost a činnost pro účetnictví, zpřesňuje se toto dále v § 4.

K § 3: Toto ustanovení by mělo umožnit vykonávat tuto činnost např. těm orgánům bank, které kontrolují činnost odhadců apod. (např. revizní experti bank a pojišťoven) - výsledky výkonu této odhadcovské činnosti ale nesmí ve svém označení obsahovat slovo "odhad" v příslušném tvaru a to z toho důvodu, že se nejedná o činnost nezávislou (zaměstnanec je vždy závislý na svém zaměstnavateli) a plně profesionální (na zaměstnance mohou být kladeny menší odborné požadavky než na odhadce). Např. banky mají rovněž své právníky jako zaměstnance, ti se ale nesmí označovat jako advokáti.

K § 4: Další činnost odhadce může být vykonávána pouze v souvislosti s odhadcovskou činností. Tato činnost (vyjma činnosti umělecké a publikační) může být přitom vykonávána za úplatu pouze v oboru činnosti odhadce - tato činnost se tak stává činností nadstavbou k základní odhadcovské činnosti a nikoliv činností paralelní.

Vědecká nebo soudněznalecká činnost odhadce bude tedy činností nadstavbovou.

Za výdělečnou činnost se považuje i činnost člena orgánů právnických osob pokud je vykonávána za úplatu. Je přitom lhostejné, zda-li je tato činnost poskytována formou příjmů ze závislé činnosti (pracovní poměr) nebo formou příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (např. na základě mandátní či jiné smlouvy). (V prvním případě se rovněž nejedná o podnikání ani o podíl na něm.)

K § 5: Odhadcovství vykonává odhadce soustavně a za úplatu - je nezbytné vykonávat profesi odhadce jako hlavní činnost a nikoliv pouze jako vedlejší činnost k jiné podnikatelské nebo zaměstnanecké činnosti a to zejména z důvodu profesionality a nezávislosti odhadce. Odhadce se setkává i s oceněním státního majetku nebo pro státní účely a proto by měl být nezávislý i na státu.

K § 6: Odhadcem je ten, kdo je zapsán v seznamu odhadců vedeném Českou odhadcovskou komorou - zápisem získává odhadce oprávnění k výkonu povolání odhadce. Seznam odhadců obsahuje základní údaje o odhadcích a je vyjma některých částí veřejně přístupný. Institut "seznamu odhadců" se u nás objevuje již v roce 1897 jako součást tzv. "Odhadního řádu nemovitostí".

Používání akademických (nikoliv vysokoškolských) titulů upravuje zákon o vysokých školách jako právo, nikoliv povinnost. Je tedy na každém odhadci, bude-li titul užívat (vždy musí splnit zákonnou podmínku vysokoškolského vzdělání). Bude-li titul chtít užívat, tak postačuje jako obecná úprava stávající ustanovení v zákoně o vysokých školách, který toto právo koncipuje jako obecné (vyznačení titulu do občanských průkazů ap.). Obdobně též pro věděcko-pedagogické tituly a vědecké hodnosti.

K § 7:

K odst. 1: Výkon profese odhadce po jednotlivých oborech má tradici. U podobných profesí se jednak setkáváme s neomezeným výkonem profese (advokáti - § 3 odst. 2 jejich zákona: advokáti poskytují právní služby ve všech věcech), dále s výkonem, kde se obor kryje s celou profesí (daňoví poradci a patentoví zástupci: poskytují služby v oblasti daní a patentového práva) a též s neomezeným výkonem po oborech (aut. architekti a inženýři - § 4 a 5 jejich zákona: profesi lze vykonávat v neohraničeném počtu oborů - nicméně v rámci oblasti jednoho druhu majetku: nemovitostí).

Je zřejmé, že na jedné straně není možné obsáhnout celou problematiku všech oborů u jedné profese, na druhé straně zase není účelné dělit ještě obory profese do dalších podoborů resp. specializací, jak to umožňuje § 6 z. o výkonu povolání autorizovaných architektů a inženýrů. Takovéto již rozmělňování profese je nejen nepřehledné pro klienta, ale současně rozbijí jednotlivé obory tak, že znemožňuje chápat daný obor ve všech jeho souvislostech. Navržené řešení představuje optimální střední cestu.

Podobně se někdy oceňují pozemky s porosty, tj. k hodnotě pozemku je připočítána hodnota porostů a součet je vydáván za obvyklou tržní cenu pozemku - do této ceny se přitom hodnota porostů nemusí vůbec promítnout nebo dokonce tržní cenu stlačuje dolů. Obecně se dá říci, že dnes je pro hodnotu jakéhokoliv pozemku rozhodující především jeho možné stavební využití.

U lékařů považujeme za samozřejmost, že nám slepé střevo neoperuje stomatolog - u jiných profesí, kde již nejde o zdraví člověka, se již tolik ohledy na zvládnutelnost oboru/předmětu činnosti neberou: profesi odhadce nelze důvěryhodně vykonávat ve více jak jednom oboru (členění dle nejnovějších IVSC standardů: nemovitosti, movitosti, finanční majetek, nehmotný majetek, podniky). Nelze aby stále dělali všichni všechno. Např. obor oceňování podniků je svým rozsahem srovnatelný s profesí auditora - podobně i u ostatních oborů (právní služby rovněž poskytují čtyři samostatné a mj. navzájem nezávislé profese).

Názor, že není potřeba omezovat výkon činnosti na jeden obor, neboť toto provede trh sám (vyřazením neodborníků), je problematický. Klient stojící na poptávkové straně trhu není bezpečně schopen posoudit profesionalitu odborníka z dané profesní vrstvy, když se posudky těchto odborníků vyznačují vysokou odborností a tato činnost stojí na pomezí vědy a umění (tj. škoda se špatně prokazuje). I kdyby trh nakonec určitého odborníka z profese sám vyřadil (špatná pověst atd.), pak je otázka za jakou cenu (tj. jakou škodu stačil mezitím způsobit). Stát zde proto musí vymezit mantinely trhu s mimořádnou péčí a při vědomí, že tato profesní vrstva nepracuje s majetkem vlastním, ale klientů (a to často značné hodnoty) a důsledky její činnosti mají zásadní vliv na zdraví ekonomického prostředí.

K odst. 2: Základní výčet majetku spadajícího do jednotlivých oborů se jeví jako nutný vzhledem k rozsahu různých druhů majetku - nemělo by tedy docházet k pochybnostem jaký odhadce je příslušný k ocenění určitého majetku. Omezení vlastnických práv (tj. zejména věcná břemena, předkupní práva mající charakter věcného práva, zástavní práva, nájemní smlouvy) by měla být součástí ocenění toho majetku, na který jsou vázána - aby nemuselo docházet k takovým situacím, kdy na nemovitosti vázne věcné břemeno a klient by si musel pořídit odhad jednak nemovitosti samé a dále zvlášť odhad věcného břemene (za první republiky se věcná břemena odečítala jako dluh od hodnoty nemovitosti).

K § 8:

K odst. 1: V našem právu se slovem každý obyčejně myslí i právnické osoby, proto je místo něho použit termín fyzická osoba.

K písm. a) a b): Občanství ČR a trvalý pobyt v ČR se podobně jako u advokátů, auditorů nebo daňových poradců nepožaduje (u aut. inženýrů a architektů umožňuje § 32 odst. 4 jejich zákona výjimku). Požadavek bezúhonnosti je standardní.

K písm. c): Z profesí vymezených samostatným zákonem s profesní komorou, pouze daňoví poradci nemusí splňovat podmínku VŠ vzdělání. I u následujících "mimokomorových" profesí pracujících s majetkem se rovněž VŠ vzdělání požaduje: experti posuzující vliv na životní prostředí dle z.č. 244/1992 Sb., uznaní archeologové a úředně oprávnění zeměměřičští inženýři.

K písm. d): Požadované specializační studium na univerzitní vysoké škole se sídlem v České republice fakticky nahrazuje profesní zkoušky. Zkoušky by měly být součástí výhradně studia na nezávislých institucích - tj. u dané profesní vrstvy na universitě (včetně případného specializačního studia). Tímto by došlo i k posílení prestiže těchto institucí a k zvýraznění jejich postavení v demokratické společnosti. (U soudních znalců pro oceňování bylo dosud rovněž požadováno čtyřsemestrální postgraduální studium.)

K písm. e): Požadovaná pětiletá praxe je relevantní a odpovídá místním zvyklostem - např. praxe u: advokátů - 3 roky, aut. architektů - 3 roky, auditorů – 3 roky, notářů - 5 let, úředně oprávněných zeměměřičských inženýrů - 5 let, aut. inženýrů - 6 roků, expertů posuzujících vliv na životní prostředí dle z.č. 244/1992 Sb. - 6 roků. (U soudních znalců pro oceňování byla dosud rovněž požadována praxe 5 let.)

Přímo ve formě asistenství odhadci je nutné vykonat min. 3 roky praxe, zbylé dva roky lze nahradit jinou praxí.

K písm. f): Smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem odhadcovství lze považovat za standardní požadavek.

K písm. g): Vyškrtnutí ze seznamu odhadců musí mít určitou váhu, proto se navrhuje vždy lhůta tří let mezi vyškrtnutím a novou žádostí o zápis. Vyškrtnutí nesmí být trestem pro klienta - klient nesmí být poškozován tříletým (10 let jako u auditorů lze považovat za přehnané) "výpadkem" odhadce - odhadce by měl po dobu vyškrtnutí absolvovat alespoň minimální "udržovací" studium/školení.

K písm. h): Pracovní poměr vysokoškolského učitele je, podobně jako u advokátů, jediná zaměstnanecká činnost povolená odhadcům - předpokládá se obousměrný přenos informací (předpokládá se vědecká činnost obohacující praxi a naopak - u SŠ učitele se vědecká činnost nepředpokládá). Jinak je povolena libovolná pedagogická činnost v oboru, pouze ne v pracovním poměru.

K písm. i): Poplatek za zápis do seznamu odhadců ve výši stanovené Komorou má jednak krýt administrativní náklady Komory spojené se zápisem do seznamu odhadců a současně má vyjadřovat vážnost jakou odhadce přikládá výkonu povolání odhadce. Nemělo by se jednat ani o poplatek zanedbatelný ani přemrštěný. Vzhledem k tomu, že uchazeč neskládá Komoře přijímací profesní zkoušky, zápisné by za normálních okolností nemělo propadnout. Zápisné je přímou nebo nepřímou součástí podmínek vstupu do profese u všech obdobných profesí, podobně jako odhadci rovněž auditoři ho mají přímo v základních požadavcích (může se tak např. předejít problémům s případným vymáháním této částky).

K písm. j): Skládání slibu by mělo mít slavnostní charakter a text slibu by měl být součástí osvědčení o zápisu do seznamu odhadců (viz § 10).

Cizinec, který absolvoval požadované vzdělání v jiném státě, má v zásadě dvě možnosti výkonu profese odhadce v ČR - buď půjde cestou tuzemce nebo se rozhodne pro uznání požadavků v jeho zemi. Pak je oprávněn vykonávat odhadcovství pouze v oblasti odhadcovství státu, v němž získal oprávnění k výkonu odhadcovství, a v oblasti výkonu odhadcovství mezinárodního (což mj. vylučuje úřední oceňování). Jde o to stanovit takové podmínky, aby neměl cizozemec měkčí podmínky pro vstup do profese než tuzemec - proto se vyžaduje splnit předepsané podmínky v jiném státě. Vyžaduje se praxe na plný úvazek (Full Time Appraisal Experience) a magisterské vzdělání (Master´s Degree).

Pro cizince, který se rozhodne jít cestou tuzemce (a vykonávat odhadcovství nikoliv pouze mezinárodní a jeho země), není možno odpustit zejména vykonání požadovaného specializačního studia (obsahujícího zejména zkoušku z úředního oceňování) a místní praxi.

K § 9:

K odst. 1: Na dané profese jako je odhadce, u nichž je silný veřejný zájem, je právem kladen nadstandardní důraz na jejich etický profil (viz. např. charakteristika odhadců ze standardů Mezinárodní komise pro oceňovací standardy IVSC: "..., poctivost a uznaný vysoký charakter.")

Prohlášení podle písm. b) reflektuje judikát Vrchního soudu v Praze, v němž se konstatuje, že bezúhonnost advokáta nelze chápat jen jako bezúhonnost trestněprávní, ale jde o širší pojetí, které zahrnuje i jednání, pro které by mohl být jedinec kárně postižen. (V některých zemích se dokonce zkoumá i pověst odhadce v místě bydliště či rodinné poměry.)

K odst. 2: Vzdělání je u jednotlivých oborů navrženo tak, aby reflektovalo profilové vzdělání pro jednotlivé celé obory. V současné době prakticky neexistuje profese, která by nebyla interdisciplinární, přesto existují pro jednotlivé profese profilová vzdělání (např. pro lékaře lékařská fakulta, pro advokáty a notáře právnická fakulta apod.).

Platí:

-u technických oborů je podstatou majetku jeho technická struktura,

V těch zemích, kde odhadce vystupuje ve vztahu k technickým oborům (nemovitosti a movitosti) výhradně jako ekonomický poradce, se logicky absolvování technické fakulty nepožaduje. Podle středoevropské tradice je ale odhadce i technickým expertem ve vztahu k předmětu posudku - ocenění majetku nebo zpráva o technickém stavu majetku (není náhodou, že v sousedním Německu je problematika odhadců součástí stavebního zákona).

K odst. 3: Fakticky se jedná o změkčení požadavků z odst. 2.

K odst. 4: Požadované specializační studium by mělo být absolvované na odhadcovství specializovaném ústavu vysoké školy univerzitního typu technického nebo ekonomického směru - tím by mělo být zabráněno tomu, aby studium vypisovaly školy, které se danou problematikou soustavně a na vědecké bázi nezabývají.

Systém, kdy vstup do profese nevede přes profesní zkoušky pořádané profesní komorou, ale přes zkoušky na akreditovaných univerzitách, je zaveden např. ve Velké Británii. Vliv odhadců na přijímání do profese by měl být výhradně nepřímý - pečlivým výběrem odhadcovského asistenta nebo podílem na realizaci specializačního studia (přednáškami a účastí ve zkušebních komisích).

K odst. 5: Jelikož toto studium fakticky nahrazuje profesní zkoušky, jsou zde vymezeny základní požadavky na absolventa (podobně upraveno přímo v zákoně např. u burzovních makléřů: zákon o cenných papírech).

Znalosti mezinárodního oceňování majetku musí odhadce prokázat v anglickém jazyce. Na vedoucí místa v zaměstnaneckém sektoru se běžně požaduje i znalost dvou světových jazyků, důležitý je i faktor mezinárodní - musíme počítat s výkonem odhadcovství na mezinárodní úrovni. Angličtina je dnes esperantem světa, další jazyky mohou být jen doplňkové. Např. ve Švédsku (srovnatelné s Českem) dnes na univerzitách vydávají pouze anglická skripta. Ustanovení se týká spíše budoucích generací, u kterých bude znalost tohoto jazyka nutností, netýká se prvních uchazečů vstupu do Komory. (Viz. mj. starosti ministra spravedlnosti, že čeští soudci nesplňují podmínku EU dorozumět se anglicky.)

K odst. 6: Zákon klade značný důraz na specializační studium, proto se k vypsání specializačního studia vyžaduje povolení/akreditace zainteresovaných ministerstev - dosavadní oprávnění vydaná Ministerstvem spravedlnosti k vypisování specializačního studia pro odhadce-soudní znalce (jedná se o tři subjekty: Institut oceňování majetku v Praze, Ústav soudního inženýrství v Brně a Průmyslová škola stavební v Dušní ul. v Praze) zůstanou zachována, pokud tyto ústavy splňují požadavky zákona.

K odst. 7: Cílem této úpravy je relevantně zohlednit určité aktivity na poli odhadcovství a tím tyto aktivity zhodnotit.

Zvláště otázka personální certifikace podle normy EN 45 013 byla odpovědně zvažována a to přesto, že s ní ostatní podobné profese vůbec neuvažují. Tato certifikace nemůže být přímým požadavkem na povolání odhadce, neboť pak by o vystoupení odhadce z profese nerozhodovala Komora, ale certifikační orgán, který by po některém z pravidelných přezkoušení nemusel odhadci prodloužit oprávnění k činnosti (certifikát). Tím by došlo k vážnému narušení profesní samosprávy Komory. Je zde také problém kvality certifikátů udělovaných některými certifikačními orgány, platí to u nás i v zahraničí (zdá se, že stát předčasně vycouval z této oblasti) - mnohé tyto soukromé orgány doslova vyrábí některé profesní odborníky, přičemž hlavním požadavkem na udělení certifikátu je zaplacení nemalého certifikačního poplatku.

Kvalitní vzdělávání bude tedy moci do určité míry (max. 2 roky) nahradit požadovanou praxi - jelikož se nejedná o plnohodnotnou praxi, lze započítat pouze omezenou dobu. Doktorské studium, vyšší odbornou školu a personální certifikaci nelze zaměnit za specializační studium podle odst. 4, neboť to probíhá vždy na české universitě a obsahuje zásadní zkoušky. Studium podle písm. c) umožňuje zohlednit podobné studium absolvované v zahraničí.

K odst. 8: Jelikož jsou na práci např. revizních oceňovatelů v bankovním sektoru i sektoru makléřském kladeny nejednotné požadavky (např. u realitních makléřů: živnost volná), je nutné současně prokázat úspěšnou odbornou činnost. Pokud uchazeč absolvuje (bude mu uznána) tuto praxi, tak pak mu postačí vykonat pouze tři roky praxe jako odhadcovský asistent. (Případně může přidat praxi podle odst. 7.) Praxe musí být vykonána v tržních podmínkách, tedy po 1. 1. 1990.

K odst. 9: Úspěšná odborná činnost, která je přitom jasně definována, otevírá v několika případech možnosti relevantního změkčení vstupních požadavků na uchazeče.

K odst. 10: Odhadce sám určí rozsah pojištění odpovědnosti, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout (podmínky pojištění většinou vyjednává Komora).

K odst. 11: Předepsaný slib shrnuje základní atributy výkonu povolání odhadce: profesionalita, nezávislost, ctění oprávněných zájmů klientů i zájmů veřejných, ctění etiky povolání, povinnost mlčenlivosti a dbání důstojnosti odhadcovského stavu.

K odst. 12: O uznání požadovaných podmínek pro zápis do seznamu odhadců rozhoduje Komora pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu odhadců.

K § 10: Právo vykonávat odhadcovství nabývá a pozbývá odhadce zápisem/vyškrtnutím v/ze seznamu odhadců. O zápisu je vydáno písemné osvědčení s vyznačením základních informací o odhadci - pokud odhadce založí sdružení či společnost nebo naopak ukončí společný výkon odhadcovství, musí požádat o vydání nového osvědčení (nikoliv o nový zápis do seznamu odhadců) a o předání nového úředního razítka.

Sdružení či společnosti používají společné razítko - odhadce u tohoto společného podnikání tedy nemá samostatné razítko.

Povinnost umístit na viditelném místě do své pracovny osvědčení s předepsaným slibem obsahuje i např. zákon o daňových poradcích.

K § 11: Vyškrtnutím ze seznamu odhadců odhadce přestává být členem Komory. Na rozdíl od pozastavení odhadcovství je vyškrtnutí ze seznamu spojeno s řadou nároků (k zápisu běží určité lhůty, které mohou v součtu dosáhnout až 6 měsíců a odhadce je po dobu vyškrtnutí povinen absolvovat profesní školení, chce-li znovu žádat o zápis do seznamu odhadců).

K § 12: Pozastavením výkonu odhadcovství odhadce nepřestává být členem Komory. Pozastavení není spojeno s takovými nároky (po dobu pozastavení odhadcovství nemusí např. odhadce vykonávat profesní školení) jako vyškrtnutí ze seznamu, pozastavení výkonu odhadcovství může ale trvat nejvýše 2 roky, pak je odhadce vyškrtnut.

K § 13:

K odst. 1: Upřesňují se některé skutečnosti spojené s pozastavením (např. disciplinární odpovědnost). Po tuto dobu je sice odhadce členem Komory, ale nemůže být např. volen nebo jmenován do orgánů Komory a musí mj. též platit členské příspěvky Komoře.

K odst. 2: Jelikož je oprávnění k výkonu činnosti v cizině součástí požadavků na výkon činnosti v Česku, dochází k pozastavení nebo vyškrtnutí tohoto odhadce při zániku tohoto oprávnění.

K § 14: Kapitálové obchodní společnosti jako např. spol. s r. o. vznikly primárně pro výrobce a obchodníky s majetkem, kde mají své opodstatnění. Předmětem činnosti odhadců není práce s vlastním majetkem jako u výrobců a obchodníků, ale práce s majetkem klientů. Zvýšená ochrana klienta by měla být řešena právní formou podnikání odhadců - odhadci by měli podnikat pouze jako: fyzické osoby, sdružení fyzických osob nebo jako fyzické osoby-společníci veřejné obchodní společnosti (obdobně jako např. advokáti) - odhadci by tedy za svou práci vždy ručili celým svým majetkem.

Ručení za podnikání osobním majetkem se ukázalo jako daleko spolehlivější záruka než ručení majetkem společnosti. Je příznačné, že ačkoliv např. banky mají největší základní jmění, v případě jejich krachu by si klienti neodnesli nic - pokud by neexistoval speciální garanční fond, ze kterého jsou nároky klientů uspokojovány (podobně např. u cestovních kanceláří). Řešením pro klienty není ani pojištění právnických osob.

K § 15: Zejména vůči klientům je správné jasně definovat některé pojmy. Zkrácená označení pro jednotlivé obory působí zpočátku nezvykle, ale čím dříve se zavedou, tím lépe.

S ohledem na to, že součástí úředního razítka má být malý státní znak, je potřeba, s ohledem na zákon ČNR č. 68/90 Sb., o užívání státního znaku a násl. v platném znění, upravit vzhled razítka přímo v zákoně. Razítko by mělo mít jednotnou grafickou úpravu upravenou přímo zákonem a nikoliv pouze stavovským předpisem, aby nedocházelo ke změnám úpravy razítek při každé změně vedení Komory (pro klienty matoucí).

To, že dokumenty označené odhadci jsou pro úřední účely veřejnými listinami (jako např. u aut. architektů a inženýrů), vyplývá z celého pojetí profese odhadce.

K § 16: Místo podnikání (sídlo) odhadce (společnosti podle § 18) podle obchodního zákoníku by mělo být totožné se sídlem zapsaným v seznamu odhadců. Sídlo musí být na území České republiky, což odpovídá místu působnosti zákona.

K § 17: Na rozdíl od ostatních podobných profesí zavádí zákon, podobně jako zákon o advokacii, podnikání sdružení pod společným jménem - je to logické a správné opatření. Výjimku tvoří dočasná účelová sdružení. Návrh umožňuje vytvořit sdružení i z odhadců různých oborů - pak jednoznačně platí, že klientu odpovídá vždy ten, kdo je zapsán v příslušném oboru do seznamu odhadců.

K § 18: Tato úprava je víceméně převzata ze zákona o advokacii - rozdíl je ve výkonu profese po oborech. Obecně platí ustanovení obchodního zákoníku, která jsou upravena výjimkami tohoto zákona s ohledem na daná specifika:

K § 19: Základními atributy výkonu povolání odhadce jsou zejména profesionalita a nezávislost, odhadce ctí (oprávněné) zájmy klientů i zájmy veřejné. Odhadce by byl např. vůči advokátům více nezávislý na klientu a méně na státu, notář je vůči advokátům méně nezávislý na státu a více na klientu.

K § 20: Odhadce by mohl žádat nejen přiměřenou zálohu, ale i doplatek při předání díla. Doplatek nicméně není povinností klienta - záleží na dohodě s odhadcem. Zákon pouze potvrzuje, že žádat doplatek při předání díla není v rozporu s etikou profese a s dobrými mravy.

K § 21: Odhadce přichází do styku s důvěrnými informacemi, které mohou zásadně ovlivnit zdraví ekonomického prostředí, proto je úpravě mlčenlivosti odhadce věnována velká pozornost. Odhadce je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem odhadcovství.

K § 22: Odhadce odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem odhadcovství a to i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem odhadcovství jeho zástupcem nebo jeho zaměstnancem (např. odhadcovským asistentem).

K § 23: O výkonu odhadcovství je odhadce povinen vést přiměřenou dokumentaci. Hmotně zachycené výsledky výkonu odhadcovství je odhadce povinen uchovávat po dobu pěti let (lhůta požadovaná obdobnými zákony); právo nahlížet do nich má Komora, orgány činné v trestním stíhání a soud.

K § 24: Odhadce se v rámci svého pověření může dát zastoupit odhadcem, musí se ale jednat o účastníka stejného sdružení nebo společníka stejné společnosti (k takovému zastoupení není nutný souhlas klienta). Jelikož se při výkonu odhadcovství jedná o vysoce odbornou práci, může být odhadce zastupován pouze při jednotlivých dílčích úkonech jeho odhadcovským asistentem a při jednotlivých přípravných a dílčích úkonech výkonu odhadcovství i jeho jiným zaměstnancem.

Jestliže to vyžaduje povaha věci, je odhadce oprávněn přibrat k posuzování dílčích odborných otázek konzultanta - ten je uveden v podkladech posudku a nikoliv jako spoluzhotovitel; odpovědnost odhadce za výkon odhadcovství tímto není dotčena. Bude se např. jednat o případy ocenění pozemků se zvláštními součástmi (nerostné suroviny, lesy, vzácné porosty apod.) - je nesmyslné nutit např. odhadce nemovitostí do detailních znalostí porostů na úrovni přírodovědné, zemědělské nebo lesní fakulty/VŠ nebo hornin na úrovni báňské VŠ.

Nikoliv jako konzultant, ale jako spoluzhotovitel může být v jednotlivém případě (při soustavném přibírání by se fakticky jednalo o sdružení) přizván i jiný odhadce (který není účastníkem stejného sdružení a společníkem stejné společnosti) - v tomto případě se vyžaduje souhlas klienta. Důvodem k přibrání může být např. specializace přibraného odhadce na určitý druh majetku nebo přímo požadavek klienta či zvláštního zákona.

K § 25: Zavedení společného názvosloví se jeví jako nezbytné zejména vůči klientům. Výrazy "odhad" a "zpráva" patří k tradičním názvům.

Obecně je nutné si uvědomit, že metodiky oceňování majetku obsahují zpravidla stovky stran textu - bylo by nicméně žádoucí vymezit alespoň v jednom paragrafu zákona základní formální a obsahový standard posudků odhadců - jedná se přitom jen o velmi obecné vymezení (např. zákon o notářství obsahuje celkem 43 paragrafů upravujících specifickou notářskou činnost: § 62 až 105). Komora může vydat podrobnější metodické pokyny - tyto však již nejsou pro odhadce závazné, aby nedošlo ke smytí individuálního stylu odhadce (podrobné metodické návody se u odhadců stojících svou činností na pomezí vědy a umění neosvědčily - jsou spíše kontraproduktivní a výsledky činnosti zhoršují/vedou k alibismu, což odnáší klienti).

Tento základní standard by měl rovněž odpovídat mezinárodním zvyklostem a standardům - např. normy mezinárodních odhadcovských asociací IVSC a TEGoVA požadují uvedení profesionální kvalifikace odhadce, osvědčení o jeho nepodjatosti, předpoklady ze kterých posudek vychází apod. (V případě TEGoVA se jedná o určitou harmonizaci s právem a zvyklostmi EU.)

Klient je povinen poskytnout odhadci veškeré jím požadované informace potřebné k řádnému zhotovení posudku a umožnit odhadci prohlídku všech částí posuzovaného majetku (to ocení zejména odhadci nemovitostí a podniků). Podobná povinnost klienta je stanovena i u auditorů a expertů posuzujících vliv na životní prostředí dle z.č. 244/1992 Sb. Závěry posudku odhadce ke stejné nemovitosti při různých objednatelích musí být totožné - odhadce garantuje veřejný zájem v této věci (jedná se vlastně o tržní/neúčetní audit majetku).

K § 26: Odhadce je v zájmu zachování cti a vážnosti odhadcovského stavu povinen před tím, než proti jinému odhadci zahájí soudní nebo jiné obdobné řízení ve věci související s výkonem odhadcovství, využít smírčího řízení před prezidiem; jeho účelem je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem.

K § 27: Právo na základní informace o odhadci vztahující se k jeho podnikání má nejen Komora, ale i klienti (v té části seznamu, který je veřejně přístupný).

K § 28: Odhadce je povinen platit příspěvky na činnost Komory, popřípadě provádět další platby stanovené stavovským předpisem nebo usnesením sněmu - zejména příspěvky budou tvořit podstatnou část příjmů Komory. Neplacením příspěvků se odhadce vystavuje vyškrtnutí ze seznamu odhadců (jako je tomu např. u auditorských asistentů nebo u advokátů).

K § 29: Smyslem zaměstnávání odhadcovského asistenta je jeho příprava na povolání odhadce pod odborným vedením odhadce (tzv. řízená praxe). Asistenti by mohli využívat služeb a informací Komory, její knižní fond apod. a proto by platili příspěvky Komoře (předpokládá se, že menší výše než samotní odhadci).

K § 30: Pro odhadce určuje rozsah přístupu k těmto informacím do značné míry kvalitu jejich posudků. Nově se ukládá stavebním úřadům pořizovat pro odhadce bezplatně (dosud za úplatu) z těchto materiálů kopie. Aby nemohlo docházet k dalšímu finančnímu zhodnocování těchto listin odhadci, úřad má povinnost je textově označit. Stavovský předpis by dále odhadcům uložil použít takovýchto listin pouze jako příloh k písemnému posudku.

K § 31: Platí podobně jako u § 30 - pro odhadce určuje rozsah přístupu k těmto informacím do značné míry kvalitu jejich posudků. Nově se ukládá katastrálním úřadům pořizovat pro odhadce bezplatně (dosud za úplatu) z těchto materiálů kopie. Bezplatně se dosud poskytovaly informace pro potřebu výkonu státní správy. Nadstandardní přístup do katastru mají nyní i geodeti (úředně oprávnění zeměměřičští inženýři) a od poplatků jsou rovněž osvobozeni notáři-soudní komisaři při úkonech pro účely dědického řízení. Aby nemohlo docházet k dalšímu finančnímu zhodnocování těchto listin odhadci, úřad má povinnost je textově označit. Stavovský předpis by dále odhadcům uložil použít takovýchto listin pouze jako příloh k písemnému posudku.

Posudky odhadců by se podle zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky č. 117/1974 Sb. ve znění pozdějších předpisů evidovaly 10 let.

Dané opatření by zvýšilo právní jistotu (vymezení příslušenství a součástí nemovitostí v posudcích odhadců) a uživatelský komfort (popis nemovitostí v posudcích odhadců) uživatelů katastru; za to by byl odhadcům umožněn nadstandardní přístup do katastru (zejména bezplatný přístup ke kupním smlouvám je pro odhadce zásadní - pro použití porovnávací metody u určení obvyklé tržní ceny). Vedlejším efektem tohoto opatření by např. bylo i zvýšení kvality posudků pro bankovní a soudní sektor.

K § 32: Český statistický úřad shromažďuje a třídí informace od orgánů státní správy, např. informace získané od finančních úřadů o cenách zjištěných při oceňování majetku a o cenách sjednaných za tento majetek. Jedná se bohužel pouze o informace o cenách a nikoliv již o povaze majetku (popis objektu chybí - ten by odhadce získal z katastru včetně příslušné kupní smlouvy). Podobná předávací povinnost odhadcům platí i např. v Německu (tzv. výbory znalců).

Pozastavení výkonu odhadcovství by mělo být nejvýše na dobu jednoho roku, a to i vzhledem k tomu, že se po dobu pozastavení nepředepisuje povinné školení odhadce.

K § 37 až 40: Odhadcovským asistentem je ten, kdo je zapsán v seznamu odhadcovských asistentů vedeném Komorou. Odhadcovského asistenta není možno trestat dlouhými zákazy činnosti, takovéto tresty se míjí účinkem a narušují kontinuitu praxe.

Za požadovanou praxi lze uznat i odborné vzdělávání, v rozsahu dvou let - tuto praxi (ve formě odborného vzdělávání) může asistent vykonávat souběžně s praxí asistenta (praxe tedy může celkem trvat tři roky). Jestliže má asistent požadované odborné předpoklady (§ 9 odst. 9), může mu být započítána i jiná praxe než praxe odhadcovského asistenta, v rozsahu dvou roků - tuto praxi ale nemůže vykonávat souběžně s praxí asistenta. Celková praxe asistenta však nemůže být menší než tři roky.

Na rozdíl od asistenta auditora, který více ručí sám za sebe, je navržené pojetí bližší úpravě notářů a advokátů, kteří ručí za odbornou a etickou úroveň koncipienta.

Asistent by neměl být v jiném pracovním nebo jiném obdobném poměru, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, ani by neměl vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem odhadcovství. Asistent by tedy měl absolvovat pokud možno nepřerušovanou praxi na plný úvazek (Full Time Experience).

K § 41: Český i anglický název komory "Česká odhadcovská komora" (Czech Appraisal Society) na rozdíl od označení "Česká komora odhadců" (Czech Society of Appraisers) naznačuje, že komora neslouží pouze potřebám odhadců, ale oboru jako takovému (odhadcovství) - proto zvolené označení zní v českém i anglickém jazyce důstojněji.

K § 42: Názvy orgánů samosprávné profesní Komory by se měly terminologicky lišit od názvů orgánů obchodních společností, aby tím byla zdůrazněna jejich systémová odlišnost. Není tedy použito označení: valná hromada/představenstvo/předseda/dozorčí rada, ale: sněm/prezidium/prezident/kontrolní rada. Místo termínu "kárná komise", který je používán u právních profesí, je použit zde vhodnější termín "stavovský soud".

-umožňuje přísnější vymezení výkonu profese (právní formou podnikání apod.);

K § 43 a 44: Nejvyšším orgánem Komory je sněm. Je nutné zvolit optimální frekvenci konání řádných sněmů - zákon uvažuje jedenkrát ročně. Tato frekvence byla zvolena podle tuzemských i mezinárodních zkušeností. Sněm by měl být i společenským setkáním odhadců.

K § 45 a 46: Prezidium je výkonným orgánem Komory (v disciplinárním řízení je odvolacím orgánem). Počet členů je volen s ohledem na jeho akceschopnost a na náklady s tím spojené.

K § 47: Kontrolní rada je kontrolním orgánem Komory; za svou činnost odpovídá sněmu. Počet členů je volen s ohledem na jeho akceschopnost a na náklady s tím spojené. Pět členů kontrolní rady zastupuje jednotlivé obory - je účelné, aby nebyly opomíjeny i zájmy jednotlivých oborů.

Pro chod Komory bude mít zásadní význam přijímání nových členů (jejich kvalita) - z tohoto důvodu musí kontrolní rada kontrolovat každý zápis do seznamu odhadců (není nutno se obávat přetíženosti rady - Komora nebude masovou organizací: viz komentář k § 70 odst. 2). Rada se rovněž vyjadřuje k dalším zásadním návrhům prezidia.

K § 48: Stavovský soud vykonává působnost stanovenou disciplinárním řádem v disciplinárním řízení. Počet členů je volen s ohledem na jeho akceschopnost a na náklady s tím spojené.

K § 49: Náklady na činnost Komory, které jsou kryty zejména z poplatků a pokut, musí být stanoveny jako násobky minimální měsíční mzdy, jinak bude za určitý čas potřeba zákon novelizovat (tento způsob je také spravedlivější).

K § 50: K zajištění administrativních a odborných činností Komory slouží kancelář Komory. Podrobnosti o organizaci Komory a jejich orgánů stanoví organizační řád a další stavovské předpisy.

Oproti zákonu o advokacii se zavádí větší ingerence státu (povaha povolání odhadce nevyžaduje takou nezávislost na státu jako u advokáta - odhadce je zase více nezávislý na klientu).

c) Bankovní asociace Praha,

g) Asociace penzijních fondů České republiky,

Bankovní asociace Praha reprezentuje odhadcovstvím nejvíce dotčený bankovní sektor (včetně stavebních spořitelen a hypotečních bank) - proto celkem tři zástupci. Česká asociace pojišťoven, Asociace investičních společností a fondů a Asociace penzijních fondů reprezentují oblast práce odhadců pro pojišťovny a fondy. Hospodářská komora reprezentuje oblast práce odhadců podle obchodního zákoníku a zákona o konkurzu a vyrovnání a další klienty, kteří nejsou dále zastoupeni.

K § 58a: Je nutné vymezit tento zákon k zákonu o cenách. (Poznámka: tento paragraf byl vložen dodatečně - pokud již nedojde k dalším změnám, je nutné znovu přečíslovat následující paragrafy.)

K § 59: Návrh doplnění zákona o pojišťovnictví.

K odstavci 1: Oceňování by pro pojišťovny mohli vykonávat pouze profesionální a nezávislí experti - odhadci.

K odstavci 2: Interní experti pojišťovny by mohli poskytovat pojišťovně pouze revizní posudky k ocenění odhadců, neboť se nejedná o nezávislé experty (podobně např. u advokátů: právní služby mohou poskytovat i zaměstnanci, ale pouze zaměstnavateli a nesmějí se označovat "advokáti"). Rozsah možné odchylky (např. 20 % a to pouze směrem dolů) revizního posudku od zprávy odhadce by stanovil předpis MF.

K odstavci 3: Vyplývá z předešlých odstavců - i označení výsledku činnosti odhadců by mělo být nezaměnitelné.

K odstavci 4: Oceňování pro pojišťovny má charakter nadstandardního veřejného zájmu a výběru odhadců by měla být věnována náležitá pozornost.

K § 60: Návrh doplnění živnostenského zákona.

Zákon je nutné doplnit o povolání odhadce, které podle navrhované úpravy není živností.

K § 61: Návrh změn obchodního zákoníku.

K § 62: Návrh doplnění zákona o účetnictví.

K § 63: Návrh doplnění zákona o bankách.

K odstavci 1: Oceňování by pro banky mohli vykonávat pouze profesionální a nezávislí experti - odhadci. To je plně v souladu se schválenou směrnicí EU číslo 98/32/EC, která nabyla účinnosti dne 27. července 1998 a je nutno ji zavést do 27. července 2000. Tato směrnice byla navržena Evropskou asociací hypotečních bank (EUROPEAN ASSOCIATION OF MORTGAGE BANKS) a mění dosavadní směrnici EU č. 89/647/EEC.

K odstavci 2: Interní experti banky by mohli poskytovat bance pouze revizní posudky k ocenění odhadců, neboť se nejedná o nezávislé experty (podobně např. u advokátů: právní služby mohou poskytovat i zaměstnanci, ale pouze zaměstnavateli a nesmějí se označovat "advokáti"). Rozsah možné odchylky (např. 20 % a to pouze směrem dolů) revizního posudku od zprávy odhadce by stanovil předpis MF.

K odstavci 3: Vyplývá z předešlých odstavců - i označení výsledku činnosti odhadců by mělo být nezaměnitelné.

K odstavci 4: Oceňování pro banky má charakter nadstandardního veřejného zájmu a výběru odhadců by měla být věnována náležitá pozornost.

K § 64: Návrh změn zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Ocenění nemovitých a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění provede odhadce - místo doposud znalce.

K § 65: Návrh změn a doplnění zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Posudky by pro daňové řízení vypracovávali odhadci, neboť se nejedná o soudní sektor. Posudek vypracovaný odhadcem se soudněznaleckým oprávněním (zapsaného do seznamu soudních znalců) pro dědické řízení by byl použitelný i pro řízení o dani dědické, pokud by si správce daně nevyžádal posudek nový.

K § 66: Návrh změn a doplnění zákona o penzijním připojištění.

Ocenění nemovitých a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu penzijního fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění provede odhadce - místo doposud znalce.

K § 67 a 68: Odhadci a odhadcovští asistenti jsou vázáni: a) tímto zákonem, b) stavovskými předpisy přijatými v souladu s tímto zákonem a c) obecně platnými právními předpisy.

Proti rozhodnutí Komory o vyškrtnutí ze seznamu a proti rozhodnutí Komory o pozastavení výkonu odhadcovství (odhadcovské praxe odhadcovského asistenta) lze podat opravný prostředek k Vrchnímu soudu.

Pokud je Komora nečinná tam, kde by měla rozhodnout, má tímto jednáním dotčený právo domáhat se ochrany u soudu.

K § 69: Kvalita přechodných a závěrečných ustanovení určí kvalitu odhadců pro dalších několik let dopředu, neboť právě podle těchto ustanovení budou odhadci nejdříve přijímáni. Následující ustanovení s výjimkou odst. 1 a 2 platí 1 rok od účinnosti zákona.

K odst. 1: V případě absolvování vysoké školy mimo území ČR jsou jedině university oprávněné rozhodovat v procesu nostrifikace o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání. Nostrifikace se nevyžaduje, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak, zde je však zajištěna vzájemnost. Jednostranné uznání zahraniční vzdělání zákonem bez možnosti ověření obsahu zahraničního vzdělání tuzemskou školou není obvyklé v našem právním řádu.

K odst. 2: Je nutné definovat co je z hlediska tohoto zákona považováno za VŠ studium doktorského či magisterského studijního programu u vzdělání vykonaného podle dřívějších předpisů.

K odst. 3: Vzdělání odhadce dosud nebylo jasně definováno, měla by být tedy dána možnost dosavadním odborníkům v jejich činnosti pokračovat. Na budoucí zájemce o povolání odhadce se již budou vztahovat jasné požadavky na jejich vzdělání.

K odst. 4: Doktorské studium a studium v zahraničí lze jako ekvivalent dosavadního specializačního studia uznat pouze znalcům ovládajícím problematiku úředního oceňování.

K odst. 5: Uznání certifikátu podle EN 45 013 nebo jiných kurzů lze jako ekvivalent dosavadního specializačního studia uznat pouze znalcům ovládajícím problematiku úředního oceňování. Certifikát i kurzy musí být zakončeny zkouškou. 320 vyučovacích hodin odpovídá rozsahu specializačního studia, požadavky na jiné kurzy jsou tedy větší.

K odst. 6: Dosavadní oprávnění vydaná Ministerstvem spravedlnosti k vypisování specializačního studia pro odhadce-soudní znalce (jedná se o tři subjekty: Institut oceňování majetku v Praze, Ústav soudního inženýrství v Brně a Průmyslová škola stavební v Dušní ul. v Praze) zůstanou zachována, pokud tyto ústavy splňují požadavky zákona.

K odst. 7: Za požadovanou praxi se považuje dosavadní činnost soudního znalce v oblasti oceňování, dosavadní odhadcovská činnost podle živnostenského zákona nebo v pracovním poměru. Vše vykonáno v tržních podmínkách, tedy po 1. 1. 1990.

K odst. 8: Za jinou praxi lze považovat činnost, která nebyla přímo odhadcovskou činností nicméně s ní přímo souvisela - např. činnost ekonomického poradce v oblasti oceňování majetku. Důležitý je výkon této praxe v tržních podmínkách - pokud jí tedy někdo vykonal např. v letech 1950 - 1955, pak se mu tato praxe nezapočítá.

K odst. 9: Toto upřesnění jinak obsahuje pouze zákon o advokátech.

K § 70:

K odst. 1: Do zvolení řádného prozatímního prezidia podle tohoto zákona vykonává jeho působnost prozatímní pětičlenné prezidium složené z členů jmenovaných ministrem spravedlnosti, z řad významných odhadců. Jmenování byl měl provést ministr spravedlnosti a nikoliv ministr financí, neboť:

K odst. 2: Prozatímní prezidium vykonává vedle své působnosti i působnost sněmu.

Hlavním smyslem jeho činnosti je zabezpečení přípravy a svolání prvního řádného ustavujícího sněmu. Sněm bude svolán, když bude zapsáno do seznamu Komory nejméně 50 odhadců, nejpozději však do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Počet odhadců pro svolání prvního sněmu je volen s ohledem na celkový předpokládaný stav počtu odhadců (odhad je cca 2 000 - velmi záleží na tom, kolik současných odhadců vykonávajících tuto činnost jako vedlejší, se rozhodne pro povolání odhadce).

K § 71: Do zvolení řádné kontrolní rady podle tohoto zákona vykonává její působnost prozatímní pětičlenná kontrolní rada složená z členů jmenovaných ministrem spravedlnosti, podle jeho uvážení (spíše by se na rozdíl od prezidia mělo jednat o úředníky ministerstva než odhadce; případně o významné odhadce, kteří se nevešli do prozatímního prezidia).

K § 72: Do zvolení řádného stavovského soudu vykonává jeho působnost prozatímní tříčlenný stavovský soud.

K § 73: Toto ustanovení se jeví jako nutné vzhledem k tomu, že několik profesních sdružení má ve svém názvu slovo "komora", podobné opatření je nutné i vzhledem k reprezentaci ČR v zahraničí.

K § 74:

K odst. 1: Jde o oprávnění k živnostenské činnosti. Lhůtu 1 rok lze považovat za maximální možnou hranici vzhledem k zprodlení, které v dané oblasti panuje.

K odst. 2: Jedná se zejména o úpravu pracovních smluv a přizpůsobení terminologie (např. § 2 odst. 3, § 3 odst. 3, § 15, § 59, § 63).

K odst. 3: Lhůtu 1 rok lze považovat za maximální možnou hranici vzhledem k zprodlení, které v dané oblasti panuje.

K § 75: Zákon by měl nabýt účinnosti nejpozději dnem 1. 1. 2001.

http://www.jokl-appraisal.cz/